Roberto Nobile

Roberto Nobile (11. listopadu 1947, Verona, Itálie – 30. července 2022, Řím, Itálie) byl italský herec a scenárista, který se během své dlouhé kariéry prosadil jak ve filmu, tak v televizi. Počátky kariéry Roberto Nobile zahájil svou hereckou kariéru v druhé polovině 80. let. Jeho první výraznější role přišla v komediálním dobrodružném filmu I Miei Primi Quarant'Anni (1987) s Carol Alt. Následovaly role v dramatech La Settimana Della Sfinge (1990) s Margheritou Buy a Stanno tutti bene (Everybody's Fine, 1991) režiséra Giuseppe Tornatoreho, kde ztvárnil Guglielma, jednoho z pěti dětí Mattea Scura, kterého hrál legendární Marcello Mastroianni. Ve stejném roce se objevil také v dramatu Open Doors (1991) s Gianem Mariou Volontem. Filmová kariéra v 90. letech a novém tisíciletí V průběhu 90. let Nobile pokračoval v budování své filmografie. Zahrál si v Il Giudice Ragazzino (1994) s Giuliem Scarpatim, v komediální adaptaci La Scuola (1995) režiséra Silvia Orlanda a v dramatu Santo Stefano (1997) s Claudiem Amendolou. Na přelomu tisíciletí se objevil ve filmu Prime luci dell'alba (First Light of Dawn, 1999) režiséra Lucia Gaudina a v Il manoscritto del principe (2000) režiséra Roberta Andò. Významným milníkem v jeho kariéře byla spolupráce s režisérem Nannim Morettim, který ho obsadil do svého oceněného dramatu La stanza del figlio (The Son's Room, 2001). Tato spolupráce pokračovala i v dalších letech, kdy se Nobile objevil v Morettiho filmu Habemus Papam (We Have a Pope, 2011), kde ztvárnil kardinála Cevasca po boku Michela Piccoliho. Mezinárodní publikum ho mohlo zaznamenat v americkém romantickém filmu Under the Tuscan Sun (2003) režisérky Audrey Wells, kde ztvárnil postavu Placida. V roce 2009 se objevil v hudebním dramatu Nine režiséra Roba Marshalla, kde hrál po boku Daniela Day-Lewise, Marion Cotillard a dalších hvězd. Téhož roku si zahrál také v italském dramatu Caos calmo (Quiet Chaos) režiséra Antonella Grimaldiho, kde podle dostupných informací ztvárnil postavu sicilského původu, ačkoli v knižní předloze byla tato postava popsána jako Říman. Televizní kariéra Roberto Nobile dosáhl největší popularity díky svým rolím v italských televizních seriálech. V roce 1999 se poprvé objevil v epizodě seriálu Il commissario Montalbano (Inspector Montalbano), kde ztvárnil postavu Nicolò Zita, novináře místní televizní stanice Rete Libera a důvěrného přítele hlavního hrdiny. Tuto roli si udržel až do roku 2021 a objevil se celkem ve 29 epizodách. Seriál, natočený podle románů Andrey Camillerho, se stal jedním z nejúspěšnějších italských televizních projektů s více než miliardou diváků během svého 18letého vysílání. Další významnou televizní rolí byla postava vrchního superintendanta Antonia Parmesana v populárním seriálu Distretto di Polizia (Police District), kde účinkoval v letech 2000 až 2008. Díky těmto dvěma seriálům se stal Nobile známým širokému publiku. V průběhu let se objevil i v dalších televizních projektech jako La piovra, Ultimo – La sfida, Raccontami una storia, Giovanni Paolo II, Sotto il cielo di Roma, Una grande famiglia nebo Gli orologi del diavolo. Pozdní kariéra a odkaz Roberto Nobile byl aktivním hercem až do konce svého života. Jeho poslední role v seriálu Inspector Montalbano pochází z roku 2021. Během své více než třicetileté kariéry vytvořil desítky filmových a televizních rolí, přičemž spolupracoval s mnoha významnými italskými režiséry. Zemřel 30. července 2022 v Římě ve věku 74 let. Nobile byl ceněn především pro svou všestrannost a schopnost ztvárnit jak dramatické, tak komediální role. Ačkoli často hrál vedlejší postavy, dokázal jim vdechnout osobitost a hloubku, díky čemuž se stal jedním z respektovaných charakterních herců italské kinematografie.