Komisař Montalbano: Po hmatu

Kdo by mohl chtít zabít slepce? Ubohého, opuštěného starce, stranícího se lidí, žijícího ze své chudé penzičky, která tak akorát vystačí na živobytí pro něj a jeho psa? S největší pravděpodobností si prostě špatně nadávkoval prášky na spaní a jeho slabé srdce to nevydrželo... A přece se Montalbanovi na té smrti něco nezdá. Je to spíš tušení než rozumová úvaha, protože policie se v tomhle případu opravdu nemá čeho chytit. Čím dál víc se v něm však začíná vzmáhat podezření, že právě starcova slepota a všechno s ní související je alfou a omegou celé té záhady. Možná kdyby jeho slepecký pes uměl mluvit, měl by Salvo po starostech. Jenomže to se Orlando zatím ještě nenaučil...