Erik Mørk: Nejlepší filmy a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Erik Mørk: Filmy a seriály

  • Disneyland
    Disneyland (1954)
    Seriál
    Společnost Walt Disney Productions produkuje antologický televizní seriál pod různými názvy již od roku 1954. Původní verze seriálu měla premiéru na stanici ABC ve středu 27. října 1954. Pořad, který uváděl Walt Disney až do své smrti a poté v letech 1996 až 2002 tehdejší generální ředitel Michael Eisner (s jednorázovými moderátory nebo bez moderátorů v jiných obdobích), byl od té doby nepřetržitě vysílán buď jako týdenní program, nebo jako nepravidelná série speciálů na několika televizních stanicích a streamovacích službách, naposledy na ABC a Disney+. Pořad je druhým nejdéle vysílaným programem v hlavním vysílacím čase v americké televizi, hned za svým rivalem, pořadem Hallmark Hall of Fame. Nicméně, Hallmark Hall of Fame byl týdenní program pouze během prvních pěti sezón, zatímco Disney zůstal týdenním programem po více než čtyřicet let.
    79%
    Společnost Walt Disney Productions produkuje antologický televizní seriál pod různými názvy již od roku 1954. Původní verze seriálu měla premiéru na stanici ABC ve středu 27. října 1954. Pořad, který uváděl Walt Disney až do své smrti a poté v letech 1996 až 2002 tehdejší generální ředitel Michael Eisner (s jednorázovými moderátory nebo bez moderátorů v jiných obdobích), byl od té doby nepřetržitě vysílán buď jako týdenní program, nebo jako nepravidelná série speciálů na několika televizních stanicích a streamovacích službách, naposledy na ABC a Disney+. Pořad je druhým nejdéle vysílaným programem v hlavním vysílacím čase v americké televizi, hned za svým rivalem, pořadem Hallmark Hall of Fame. Nicméně, Hallmark Hall of Fame byl týdenní program pouze během prvních pěti sezón, zatímco Disney zůstal týdenním programem po více než čtyřicet let.
    1
  • Evropa
    Evropa (1991)
    FilmRole: Pater
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    74%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    2
  • Hærværk
    Hærværk (1977)
    Film
    Na motivy románu "Hærværk" od Toma Kristensena o sebedestruktivní osobnosti. Literární recenzent Ole Jastrau se rozhodne osvobodit od svého spořádaného života ve střední vrstvě. Umožní radikálnímu levicovému spisovateli Steffensenovi, aby se k němu nastěhoval, což brzy způsobí rozpad jeho domova a manželství.
    Žánry:Drama
    Režie:Ole Roos
    62%
    Na motivy románu "Hærværk" od Toma Kristensena o sebedestruktivní osobnosti. Literární recenzent Ole Jastrau se rozhodne osvobodit od svého spořádaného života ve střední vrstvě. Umožní radikálnímu levicovému spisovateli Steffensenovi, aby se k němu nastěhoval, což brzy způsobí rozpad jeho domova a manželství.
    Žánry:Drama
    Režie:Ole Roos
    3
  • Relax, Fred
    Relax, Fred (1966)
    FilmRole: Presto
    Čínský diplomat je unesen z konference v Ženevě a světový mír je v ohrožení. Stopa vede do úkrytu v Dánsku a dánská tajná služba povolává svého nejlepšího agenta, agenta Smithe, který je od své poslední mise v psychiatrické léčebně. Jako doprovod Smithe opět osloví prodejce novinek a večírkových triků Frede Hansena, protože potřebují nenápadného muže, který by infiltroval zločinecký syndikát stojící za únosem.
    60%
    Čínský diplomat je unesen z konference v Ženevě a světový mír je v ohrožení. Stopa vede do úkrytu v Dánsku a dánská tajná služba povolává svého nejlepšího agenta, agenta Smithe, který je od své poslední mise v psychiatrické léčebně. Jako doprovod Smithe opět osloví prodejce novinek a večírkových triků Frede Hansena, protože potřebují nenápadného muže, který by infiltroval zločinecký syndikát stojící za únosem.
    4
  • Russiske sangerinde, Den
    Russiske sangerinde, Den (1993)
    Film
    56%
    5

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.