Andrzej Mularczyk

Andrzej Edward Mularczyk (13. června 1930, Varšava – 21. června 2024) byl polský scénárista, spisovatel, reportér a autor rozhlasových her. Po válce v roce 1949 začal pracovat jako novinář a současně studoval na Žurnalistické fakultě Varšavské univerzity, kterou dokončil v roce 1955. Pracoval jako reportér a sloupkař týdeníku Świat. Začátky filmové kariéry V roce 1958 debutoval jako filmový scénárista filmem Miasteczko. Od roku 1955 byl členem Svazu polských spisovatelů a od roku 1964 Sdružení polských filmařů. V letech 1970-1977 pracoval jako literární ředitel filmové skupiny Iluzjon a také dlouhá léta pracoval pro Polský rozhlas. 29. května 1960 Polský rozhlas vysílal první díl cyklického rozhlasového seriálu W Jezioranach. Do března 2024 vzniklo 3256 dílů. Pravidelně jej poslouchá kolem dvou milionů lidí. Kultovní filmová trilogie Mnoho filmů vzniklo na základě jeho scénářů, včetně některých velmi známých v Polsku, jako je série Sami swoi, Nie ma mocnych, Kochaj albo rzuć. Mularczyk byl autorem scénářů k trilogii Our Folks (1967), Nie ma mocnych (1974), Kochaj albo rzuć (1977) a také k televiznímu seriálu Dom (premiéra prvního dílu leden 1980, posledního - prosinec 2000). To on stvořil postavy Kargula a Pawlaka a byl scénáristou kultovní trilogie Sylwestra Chęcińského. Významné filmové projekty Především však napsal více než 40 filmových scénářů. Scénáře Mularczyka posloužily také jako základ například pro filmy Ktokolwiek wie… Kazimierza Kutze (1966), Niespotykanie spokojny człowiek (1975) Stanisława Barei, Goryl, czyli ostatnie zadanie (1989) Janusza Zaorského a posledního filmu Andrzeje Wajdy Afterimage (2016). Na základě jeho novely Post mortem vznikl scénář Katyn (2007). Pod pseudonymem Andrzej Jurek spoluautoroval scénář k filmu Liczę na wasze grzechy společně s Jerzym Janickim. Ocenění a odkaz Byl členem Polské filmové akademie a laureátem Ceny Sdružení polských filmařů za vynikající umělecké výsledky a přínos k rozvoji polské kinematografie (2018). Získal Prix Italia v kategorii Fikce za rozhlasovou hru Z głębokości wód (1989) a Prix Italia v kategorii Fikce za rozhlasovou hru Cyrk odjechał, lwy zostały (1996). V roce 2005 obdržel Diamantový mikrofon za všestrannou rozhlasovou tvorbu, zejména v oblasti dramaturgie a za spoluúčast na vytvoření výjimečného rozhlasového románu W Jezioranach po dobu 45 let.