Pokud jste fanoušky pokleslé filmové zábavy, nepochybně jste již narazili na kdejaký klenot. Věděli jste ale, že dva roky předtím, než se James Cameron vrátil k vraždícím strojům z budoucnosti, v Itálii natočili film, který nesl název Terminátor II? A aby to bylo ještě lepší, nejenže se režisér Bruno Mattei drze rozhodl využít jeden Cameronův hit, ještě okatě vykradl příběh jiného.
Tradiční součástí programu Letní filmové školy je i sekce půlnočních filmů, které každodenně nabízejí artem zmoženým divákům a divačkám trochu oddechu. Pod dozorem Jiřího Flígla, ředitele kina Aero a organizátora Festivalu otrlého diváka, může publikum Filmovky každou festivalovou noc vyslyšet volání braku a pokleslosti. Letošní název sekce Trash a la Italiana jasně napovídá, do jaké země se po loňské německé exkurzi podíváme.
Většinou spíláme samotnému Hollywoodu za to, že dokola opakuje stejné formule a odmítá přijít s něčím novým. Předělávky, napodobeniny či parodie úspěšných filmů ale mají ve světě takovou popularitu, že si vyčlenily vlastní žánr, který se mimo jiné vyznačuje naprostou neúctou k původní látce či autorským právům. Podívejme se na několik děl z alternativních filmových regionů, která bez ostychu vykradla hollywoodské blockbustery, potažmo jim vtiskla vlastní kulturní a národní identitu.
Čtyřdílná filmová série o zabijáckých žralocích se v polovině devadesátých let dočkala pátého dílu, který byl ale jen velkým a ilegálním podvodem na diváky.