Vladimir Lvovich Mashkov, narozen 27. listopadu 1963 v Tule, Rusko, je významný ruský herec, režisér a divadelní umělec. Pochází z umělecké rodiny – jeho matka Natalia (1927-1986) byla režisérkou loutkového divadla a otec Lev Mashkov (1925-1987) byl hercem. Vladimir vyrůstal v Novokuzněcku a jeho cesta k herectví vedla přes studium na biologické fakultě Novosibirské státní univerzity v pozdních 70. letech.
Svou profesionální kariéru spojil s divadlem Olega Tabakova, kde ztvárnil role v mnoha významných inscenacích, včetně her Alexandra Galiče "Moje velká země", Neila Simona "Biloxy Blues", Nikolaje Gogola "Revizor" a Molièrova "Dona Juana". Jako divadelní režisér inscenoval hry "Hvězdná hodina místního času", "Vášně pro Bumaraše", "Čin vzdorující smrti" a Brechtovu "Žebráckou operu". V roce 2000 režíroval v Moskevském uměleckém divadle úspěšnou komedii "#13" od Raye Cooneyho.
Filmovou kariéru zahájil Vladimir Mashkov v roce 1989 snímkem Green Goat Fire. Skutečný průlom však přišel v roce 1994, kdy zazářil ve filmech Limit režiséra Denise Jevstignějeva a Moskevské noci Valerije Todorovského. O rok později si zahrál hlavní roli v melodramatu Americká dcera Karena Šachnazarova. Jedním z jeho nejvýznamnějších výkonů z tohoto období byla role Tolyana ve filmu The Thief (1997) režiséra Pavla Čuchraje. Tento film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film a Mashkov za svůj výkon získal řadu ocenění, včetně ceny Nika za nejlepšího herce.
Na počátku 21. století pronikl Vladimir Mashkov i do Hollywoodu, kde se objevil v několika amerických filmech. Zahrál si v Dancing at the Blue Iguana (2000), 15 Minutes (2001), An American Rhapsody (2001) a především v Behind Enemy Lines (2001), kde ztvárnil postavu Saši, nemilosrdného srbského odstřelovače pronásledujícího amerického pilota. Tato role mu přinesla mezinárodní uznání a podle jeho tvrzení se stala inspirací pro vzhled hlavní postavy Nika Bellica ve videohře Grand Theft Auto IV.
V roce 2004 debutoval jako filmový režisér, scenárista a producent snímkem Daddy (Papa), adaptací divadelní hry Alexandra Galiče "Matrosskaya Tishina". V tomto emotivním dramatu sám ztvárnil hlavní roli židovského otce Abrahama Schwartze, který sní o tom, že jeho syn se stane slavným houslistou. Film byl uveden na 26. Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě a získal Cenu diváků.
V následujících letech se objevil v řadě významných ruských filmů, včetně adaptace románu Borise Akunina The State Counselor (2005), akčního filmu Piranha (2006) a amerického televizního seriálu Alias (2005). V roce 2007 ztvárnil detektiva Davida Gozmana v historickém kriminálním seriálu Liquidation a v roce 2008 hrál nájemného vraha ve filmu The Ghost.
Mezinárodní publikum si ho pamatuje především díky roli ruského agenta Anatolije Sidorova v hollywoodském blockbusteru Mission: Impossible – Ghost Protocol (2011), kde hrál po boku Toma Cruise. Tento film upevnil jeho pozici jako jednoho z mála ruských herců, kteří se dokázali prosadit i v americké kinematografii.
V roce 2015 zazářil v televizním thrilleru Rodina režiséra Pavla Lungina, kde ztvárnil důstojníka Alexeje Bragina, propuštěného z dlouhého věznění. V roce 2016 se objevil v katastrofickém filmu Flight Crew režiséra Nikolaje Lebedeva jako zkušený pilot Zinčenko.
Jedním z jeho nejvýraznějších výkonů posledních let byla role trenéra sovětského basketbalového týmu Vladimira Garanžina ve sportovním dramatu Going Vertical (2017). Film vypráví příběh kontroverzního vítězství sovětského národního basketbalového týmu nad americkým týmem na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Za tuto roli získal Zlatého orla za nejlepšího herce.
V roce 2018 byl jmenován uměleckým ředitelem Divadla Olega Tabakova, čímž potvrdil svůj význam v ruském divadelním světě. V roce 2011 založil cenu "Zlatý lev", pojmenovanou po své matce Natalji Nikiforové, která je udělována nejlepším hercům a herečkám na festivalu dětských amatérských loutkových divadel v Novokuzněcku.
Vladimir Mashkov je považován za jednoho z nejvýraznějších a nejtalentovanějších ruských herců své generace. Jeho schopnost ztvárnit komplexní a často rozporuplné postavy, stejně jako jeho všestrannost napříč žánry, z něj činí jednu z nejvýznamnějších osobností současné ruské kinematografie.