Zbigniew Koczanowicz

Zbigniew Koczanowicz, narozen 5. října 1909 v Moskvě, zemřel 26. října 1987 ve Varšavě, byl polský divadelní, filmový a televizní herec a divadelní režisér. Vzdělání a předválečná kariéra V roce 1933 absolvoval Fakultu hereckého umění na Státním institutu divadelního umění (PIST) ve Varšavě. Ihned po studiích byl angažován jako herec a asistent režie ve varšavském Polském divadle (Teatr Polski) v sezóně 1933/34. V následujících letech působil v divadlech v Toruni (1934/35), kde také vedl zájezdovou skupinu, v Poznani (1935/36), Bydhošti (1936/37) a ve Vilniusu (1937/38), kde začal samostatně režírovat. V sezóně 1938/39 se vrátil do Varšavy jako herec a asistent režie v Národním divadle (Teatr Narodowy) a současně zahájil režisérská studia na PIST, která však přerušila válka. Válečné období Během německé okupace byl vězněn na Pawiaku a následně v koncentračních táborech Auschwitz (Osvětim), Gross-Rosen a Sachsenhausen, kde strávil většinu válečných let. Poválečná divadelní kariéra Po osvobození se vrátil k divadelní práci. V letech 1945-1949 působil jako herec a režisér v Městských dramatických divadlech (Miejskie Teatry Dramatyczne) ve Varšavě a v sezóně 1949/50 v Lidovém divadle (Teatr Powszechny) ve Varšavě. V letech 1950-1953 hrál v Divadle Nové Varšavy (Teatr Nowej Warszawy). Významnou část své kariéry strávil ve vedoucích pozicích - v letech 1954-1957 byl ředitelem a uměleckým vedoucím Divadla Lubušské země (Teatr Ziemi Lubuskiej) v Zelené Hoře a v letech 1957-1959 zastával stejnou funkci v Lidovém divadle (Teatr Powszechny) v Lodži, kde působil jako herec a režisér až do roku 1963. Poté přešel do Dramatického divadla (Teatr Dramatyczny) ve Varšavě, kde zůstal až do odchodu do důchodu v roce 1979. Filmová kariéra Zbigniew Koczanowicz se ve filmu objevoval od 30. let, kdy debutoval v snímku Młody Las (1934). Jeho filmografie však výrazně narostla až v poválečném období, kdy se stal charakteristickým hercem druhého plánu. K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří postava Włocha z kotem (Itala s kočkou) v komedii Kalosze szczęścia (1958), kde ztvárnil jednu z vedlejších postav v příběhu o kouzelných galoších, které umožňují cestování časem a prostorem. V 60. letech se objevil v řadě významných polských filmů, například jako kapitán inženýr v dramatu Niekochana (1966) režiséra Janusze Nasfetera, které vypráví příběh bouřlivého vztahu židovské dívky Noemi a polského studenta umění Kamila na pozadí začátku druhé světové války. Hrál také v snímcích jako Pieczone gołąbki (1966), Czarne skrzydła (1962) nebo Wolne miasto (1958). V 70. letech se objevil v populárním dobrodružném filmu Janosik (1974) režiséra Jerzyho Passendorfera, kde ztvárnil italského kupce. Tento film, inspirovaný legendou o zbojníkovi Jánošíkovi, se stal kultovním dílem polské kinematografie. Koczanowicz se objevil také ve stejnojmenném televizním seriálu, který byl natočen souběžně s filmem. Televizní a další činnost Kromě filmů účinkoval Zbigniew Koczanowicz v mnoha televizních inscenacích a seriálech, včetně populárního Czterej pancerni i pies, kde si zahrál epizodní roli. Byl také aktivním členem Sdružení polských divadelních umělců (ZASP), od roku 1979 byl jeho zasloužilým členem a ke konci života zastával funkci místopředsedy. V roce 1976 vydal paměti s názvem "Czterdzieści lat to niewiele" (Čtyřicet let není mnoho). Zbigniew Koczanowicz patřil k té generaci polských herců, kteří svou všestranností a profesionalitou vytvořili základ poválečné polské divadelní a filmové kultury. Jeho charakteristický herecký projev a schopnost ztvárnit různorodé postavy z něj učinily vyhledávaného herce druhého plánu, jehož výkony významně přispěly k úspěchu mnoha polských filmů a divadelních inscenací.