Wolfman Jack

Wolfman Jack, vlastním jménem Robert Weston Smith (21. ledna 1938, Brooklyn, New York – 1. července 1995, Belvidere, Severní Karolína), byl americký rozhlasový diskžokej, moderátor a herec, který se proslavil svým charakteristickým chraplavým hlasem a energickou osobností. Počátky kariéry Robert Smith se o rozhlas zajímal již od dětství, kdy mu otec koupil velké rádio Trans-Oceanic, aby ho udržel mimo potíže po rozvodu rodičů. Svou profesionální kariéru zahájil v roce 1960 na stanici WYOU v Newport News ve Virginii, kde vystupoval pod různými pseudonymy včetně "Daddy Jules" a "Roger Gordon". V roce 1961 se oženil s Lucy "Lou" Lamb, s níž měl dvě děti. Přelomovým okamžikem bylo jeho působení na stanici KCIJ v Shreveportu v Louisianě, kde v roce 1963 vytvořil svou slavnou osobnost "Wolfman Jack". Skutečnou slávu získal po přesunu do Mexika, kde pracoval na vysílačích XERF a později XERB s výkonem 250 000 wattů, jejichž signál pokrýval většinu Severní Ameriky. Filmová kariéra Wolfman Jack se poprvé objevil na filmovém plátně v roce 1969 ve snímku A Session with the Committee. Jeho nejslavnější filmovou rolí však bylo účinkování v kultovním filmu American Graffiti (1973) režiséra George Lucase, kde ztvárnil sám sebe jako tajemného rozhlasového diskžokeje. Tato role mu zajistila pravidelný příjem po zbytek života, neboť Lucas mu dal podíl na ziscích z filmu. Wolfman se objevil také v pokračování More American Graffiti (1979), kde však účinkoval pouze hlasově. Mezi jeho další filmové role patřily snímky Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (1978), kde si zahrál po boku hudebních hvězd, a hororová komedie Motel Hell (1980). V televizním filmu Deadman's Curve (1978) ztvárnil postavu Boba "The Jackal" Smithe, založenou na hudební kariéře dua Jan and Dean. Televizní kariéra Wolfman Jack se stal pravidelným moderátorem a hlasatelem populárního hudebního pořadu The Midnight Special na NBC, kde působil v letech 1973 až 1981. Tento pořad představoval populární rockové, soulové, folkové a country interprety. Objevil se také v řadě televizních seriálů včetně The Odd Couple, What's Happening!!, Vega$, Hollywood Squares, Wonder Woman, Emergency! a Married... with Children, což bylo jeho poslední veřejné vystoupení. V 80. letech účinkoval v televizních pořadech jako The Midnight Hour (1985) a Mortuary Academy (1988), kde ztvárnil postavu Bernieho Berkowitze. Jeho charakteristický hlas zazněl také v animovaném seriálu Garfield and Friends. Rozhlasová sláva Na vrcholu své kariéry byl Wolfman Jack slyšet na více než 2000 rozhlasových stanicích v 53 zemích světa. Jeho syndikovaný pořad The Wolfman Jack Radio Show se stal jedním z prvních rockových syndikovaných programů. V roce 1972 se přestěhoval zpět do rodného New Yorku, kde pracoval pro stanici WNBC, ale po necelém roce se vrátil do Kalifornie, aby se soustředil na svůj syndikovaný rozhlasový pořad. V roce 1989 se přestěhoval do Belvidere v Severní Karolíně, aby byl blíže své rodině. Jeho jedinečný styl, kombinující divoký rock, slovní vtípky a syrový rhythm & blues, mu vynesl místo v Síni slávy rozhlasu, kam byl posmrtně uveden v roce 1996. Odkaz a smrt Wolfman Jack zemřel 1. července 1995 na infarkt ve svém domě v Belvidere v Severní Karolíně ve věku 57 let. Toho dne dokončil vysílání svého posledního pořadu The Wolfman Jack Radio Show z Hard Rock Cafe ve Washingtonu, D.C. a byl na cestě domů z propagačního turné ke své autobiografii "Have Mercy". Po návratu domů objal svou manželku a krátce poté zemřel. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím digitalizovaných nahrávek jeho rozhlasových pořadů, které jsou dodnes distribuovány rozhlasovým stanicím. V roce 2022 byl Wolfman Jack ztvárněn Jackem Blackem v satirickém životopisném filmu Weird: The Al Yankovic Story.