?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Ágnes Gyarmathy: Filmy a seriály

  • Mefisto
    Mefisto (1981)
    Film
    Filmem MEFISTO, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó vrcholu své dosavadní tvorby. Je to příběh talentovaného herce Hendrika Höfgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, jíž obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Přitom klame sám sebe iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Höfgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil. Jeho závěrečná slova ve filmu nejsou jen poznáním vlastní tragédie, ale i přiznáním zrady, beznaděje a viny. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu ve třicátých letech. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klaus Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. Na XXXIV. MFF v Cannes 1981 získal Mefisto Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI.
    Žánry:DramaOscarovýRetro
    77%
    Filmem MEFISTO, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó vrcholu své dosavadní tvorby. Je to příběh talentovaného herce Hendrika Höfgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, jíž obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Přitom klame sám sebe iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Höfgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil. Jeho závěrečná slova ve filmu nejsou jen poznáním vlastní tragédie, ale i přiznáním zrady, beznaděje a viny. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu ve třicátých letech. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klaus Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. Na XXXIV. MFF v Cannes 1981 získal Mefisto Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI.
    Žánry:DramaOscarovýRetro
    1
  • Černý kašel
    Černý kašel (1987)
    Film
    Příběh desetiletého chlapce a jeho rodiny na pozadí krvavých událostí roku 1956 v Budapešti. Děti ještě nechápou, co se děje, ale jsou šťastné, protože jsou zavřené školy. Postupně ale dospělým i dětem dochází, že se děje něco strašného. Zmizeli příbuzní, přátelé a někteří byli dokonce zabiti. Sověti vyslali armádu, aby potlačila kontrarevoluční povstání.
    Žánry:DramaKrimi
    72%
    Příběh desetiletého chlapce a jeho rodiny na pozadí krvavých událostí roku 1956 v Budapešti. Děti ještě nechápou, co se děje, ale jsou šťastné, protože jsou zavřené školy. Postupně ale dospělým i dětem dochází, že se děje něco strašného. Zmizeli příbuzní, přátelé a někteří byli dokonce zabiti. Sověti vyslali armádu, aby potlačila kontrarevoluční povstání.
    Žánry:DramaKrimi
    2
  • Mé 20. století
    Mé 20. století (1989)
    Film
    Celovečerní autorský debut mladé maďarské režisérky Ildikó Enyediové je líbeznou fantaskní hříčkou, nespoutaným filmovým zamyšlením nad pohříchu většinou promarněnými možnostmi lidstva na prahu dvacátého století. Je to zamyšlení zhmotněné fiktivním příběhem dvou vzájemně se neznajících sester-dvojčat s diametrálně rozdílnými životními cestami. Dívky se nezávisle na sobě setkávají se sympatickým panem Z., předpokládajícím, že se setkává s jednou a touž ženou. Černobílý film s vynikající kamerou Tibora Mathého je rámován edisonovými objevy žárovky a telegrafu. Kontrapunktem těchto technických vymožeností je všudypřítomnost tajuplné hvězdné oblohy: hvězdy si mezi sebou povídají, komentují pozemské dění, oslovují aktéry příběhu. Epizody se odehrávají v různých městech a v různých prostředích (na plátně uvozených podtitulky). Snímek překvapuje i zkušeného diváka svobodným filmovým vyjadřováním a jeho originalitou, sympatický je na něm i jemný smysl pro humor. Autorka vedle sebe řadí jakoby naivní metafory s dokumentaristicky laděnými obrazy. Netají se tím, že vypovídá i sama o sobě: Všichni jsme ve svých tužbách, zábranách i konfliktech jakoby otisky neblahé historické epochy. I já jsem plná pochybností, někdy úzkostná, jindy krutá. Jsem podezíravá, přibližuje-li se ke mně někdo s láskou, a v nejnevhodnější chvíli naopak nesmírně vstřícná. Ani já nejsem s to pomoci jinému člověku, sužovanému úzkostí. Nicméně se pokouším žít jinak, a navzdory ješitnosti riskuji, že se zesměšním. Abychom byli podobní spíš sami sobě než době, v níž žijeme, musíme věnovat právě sami sobě méně pozornosti a více se zaměřit na schopnost milovat... Snímek získal mj. Zlatou kameru na 42. MFF v Cannes 1989, Cenu za režii a I. Enyediová a T. Mathé Cenu profesionální poroty na 21. FMF v Budapešti 1989. (Filmový přehled 1991 / č. 10)
    Žánry:DramaKomedie
    63%
    Celovečerní autorský debut mladé maďarské režisérky Ildikó Enyediové je líbeznou fantaskní hříčkou, nespoutaným filmovým zamyšlením nad pohříchu většinou promarněnými možnostmi lidstva na prahu dvacátého století. Je to zamyšlení zhmotněné fiktivním příběhem dvou vzájemně se neznajících sester-dvojčat s diametrálně rozdílnými životními cestami. Dívky se nezávisle na sobě setkávají se sympatickým panem Z., předpokládajícím, že se setkává s jednou a touž ženou. Černobílý film s vynikající kamerou Tibora Mathého je rámován edisonovými objevy žárovky a telegrafu. Kontrapunktem těchto technických vymožeností je všudypřítomnost tajuplné hvězdné oblohy: hvězdy si mezi sebou povídají, komentují pozemské dění, oslovují aktéry příběhu. Epizody se odehrávají v různých městech a v různých prostředích (na plátně uvozených podtitulky). Snímek překvapuje i zkušeného diváka svobodným filmovým vyjadřováním a jeho originalitou, sympatický je na něm i jemný smysl pro humor. Autorka vedle sebe řadí jakoby naivní metafory s dokumentaristicky laděnými obrazy. Netají se tím, že vypovídá i sama o sobě: Všichni jsme ve svých tužbách, zábranách i konfliktech jakoby otisky neblahé historické epochy. I já jsem plná pochybností, někdy úzkostná, jindy krutá. Jsem podezíravá, přibližuje-li se ke mně někdo s láskou, a v nejnevhodnější chvíli naopak nesmírně vstřícná. Ani já nejsem s to pomoci jinému člověku, sužovanému úzkostí. Nicméně se pokouším žít jinak, a navzdory ješitnosti riskuji, že se zesměšním. Abychom byli podobní spíš sami sobě než době, v níž žijeme, musíme věnovat právě sami sobě méně pozornosti a více se zaměřit na schopnost milovat... Snímek získal mj. Zlatou kameru na 42. MFF v Cannes 1989, Cenu za režii a I. Enyediová a T. Mathé Cenu profesionální poroty na 21. FMF v Budapešti 1989. (Filmový přehled 1991 / č. 10)
    Žánry:DramaKomedie
    3

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.