Harry Fowler, narozen 10. prosince 1926 v Lambeth v jižním Londýně, byl anglický charakterní herec, který se proslavil svými rolemi ve filmu a televizi. Během své více než šedesátileté kariéry vytvořil téměř 200 rolí na filmovém plátně i televizní obrazovce.
Začátky kariéry
Fowlerova herecká dráha začala neobvyklým způsobem. Jako "téměř negramotný kamelot" vydělávající osm šilinků týdně byl v roce 1941 pozván do rádia BBC producentem Lionelem Gamlinem, aby hovořil o svém životě v Londýně během válečných let. Tento rozhovor vedl k pozvání na kamerové zkoušky ve studiích Elstree a k filmovému debutu v propagandistickém snímku Those Kids from Town (1942), kde ztvárnil roli Erna, dítěte evakuovaného z válečného Londýna. Za tuto roli dostával dva guineje (42 šilinků) denně, což byl oproti jeho předchozímu výdělku kamelota značný finanční vzestup.
Ealing Studios a průlomové role
Fowler se brzy stal jednou z tváří slavných Ealing Studios. Jeho nejvýznamnější ranou rolí byla postava Joea Kirbyho ve filmu Hue and Cry (1947), který je považován za první z klasických komedií studia Ealing. V tomto snímku ztvárnil londýnského teenagera, který zjistí, že zločinecký gang používá jeho oblíbený komiks k předávání tajných zpráv. Přestože mu bylo téměř 20 let, hrál zde patnáctiletého chlapce. Právě na natáčení tohoto filmu mu zkušený herec Jack Warner poradil, že dobrý charakterní herec je jen zřídka bez práce – rada, kterou Fowler následoval po celou svou kariéru.
Další významnou rolí byl George ve válečném filmu Went the Day Well? (1942), kde ztvárnil statečného evakuovaného chlapce. Během druhé světové války sloužil v Královském letectvu (RAF), ale bylo mu umožněno pokračovat v natáčení filmů, protože se mělo za to, že takto může lépe přispět k válečnému úsilí.
Charakterní herec
V 50. letech se Fowler etabloval jako výrazný charakterní herec. Jednou z jeho nejlepších rolí byla postava Sama Wellera v adaptaci Dickensova románu The Pickwick Papers (1952), kde prokázal svůj herecký rozsah. V tomto období také ztvárnil zranitelného delikventa v sociálním dramatu I Believe in You (1951).
Fowler byl známý především svým typickým londýnským "cockney" charakterem, který často využíval ve svých rolích. Jak sám poznamenal v rozhovoru pro historika filmu Briana MacFarlana: "Většina mých rolí během mé pracovní kariéry, určitě až do 60. let, mě obsazovala jako povinného Cockneye, stejně jako jste měli povinného černocha v amerických filmech."
Televizní úspěchy
Koncem 50. let se Fowler prosadil i v televizi. Jeho nejznámější televizní rolí byla postava desátníka "Floggera" Hoskinse v populárním sitcomu The Army Game (1959-1960), kde jeho hláškou bylo "Follow Flogger!" (Následujte Floggera!). Tento seriál byl v době svého vysílání obrovským televizním fenoménem.
V letech 1965-1966 hrál Harryho Danverse v církevní komedii Our Man at St. Mark's po boku Donalda Sindena. V 70. letech se objevoval v dětských televizních pořadech, četl v programu Jackanory a moderoval seriály Get This a Going a Bundle s Kennym Lynchem. Jeho charakteristický hlas byl také pravidelně využíván pro televizní reklamy.
Pozdější kariéra
Fowler se objevil i v několika prestižních filmech, byť často v menších rolích. Zahrál si Williama Pottera ve filmu Lawrence of Arabia (1962), měl malé role v thrilleru The Nanny s Bette Davisovou, v komedii Doctor in Clover a ve snímku Start the Revolution Without Me (1970).
V 70. a 80. letech pokračoval v televizní práci, hostoval v populárních seriálech jako Dixon of Dock Green, Z-Cars, Doctor Who, The Bill a Minder, kde se opět setkal s Georgem Colem čtyři desetiletí po jejich prvním společném vystoupení. Jeho nejlepší pozdní rolí bylo ztvárnění Bullera Bulletheada ve filmu Sir Henry at Rawlinson's End (1980).
Ocenění a osobní život
Za své zásluhy byl Fowler v roce 1970 vyznamenán Řádem britského impéria (MBE) v rámci rezignačních poct Harolda Wilsona. V roce 1951 se oženil s herečkou Joan Dowlingovou, svou kolegyní z filmu Hue and Cry, která v roce 1954 spáchala sebevraždu. V roce 1960 se oženil s Catherine Palmerovou, která ho přežila. Harry Fowler zemřel 4. ledna 2012 ve věku 85 let. Neměl žádné děti.