Else Ehser

Else Ehser (22. listopadu 1894, Lipsko, Německo – 19. března 1968, Západní Berlín, Německo) byla německá divadelní a filmová herečka, která se během své dlouhé kariéry prosadila především jako charakterní herečka ve vedlejších rolích. Divadelní začátky Po absolvování pěveckého a hereckého vzdělání u Bruna Decarliho a Gertrud Eysoldtové nastoupila Else Ehser v roce 1912 své první angažmá v Žitavě. Její divadelní kariéra ji později zavedla do Mnichova a nakonec do Berlína, kde se kromě divadelního herectví prosadila také jako šansonová zpěvačka v kabaretních představeních. Berlínská divadelní scéna se stala jejím hlavním působištěm, kde vystupovala na významných scénách. Filmová kariéra Filmový debut zaznamenala Else Ehser v roce 1931, kdy se objevila ve dvou dnes již klasických německých filmech. V legendárním thrilleru M režiséra Fritze Langa ztvárnila malou, neevidovanou roli ženy, a ve snímku Mädchen in Uniform (Dívky v uniformě) hrála šatnářku Elise. Tento druhý film se stal mezinárodním kultovním dílem díky svému otevřenému zobrazení lesbických témat. Třicátá a čtyřicátá léta Po těchto prvních filmových rolích se Else Ehser stala vyhledávanou herečkou pro vedlejší a menší role v německé kinematografii. Většinou ztvárnila sousedky, prodavačky, zaměstnankyně nebo kolegyně hlavních postav. Výjimkou byla její reprezentativní role francouzské královny Marie Terezy Španělské v historickém filmu Liselotte von der Pfalz (The Private Life of Louis XIV) z roku 1935. Mezi její další filmy z tohoto období patří The Dreamer (1936), kde hrála slečnu Wetterhahn, a Family Parade (1936), kde ztvárnila hraběnku Güldenstjernu. Poválečná kariéra I po druhé světové válce zůstala Else Ehser aktivní jak ve filmu, tak v divadle. V Berlíně působila především v Schloßparktheater, Schillertheater a v divadle Komödie. Ve filmové tvorbě pokračovala v padesátých letech, kdy se objevila v několika významných produkcích jako Der gläserne Turm (The Glass Tower, 1957), Teufel in Seide (Devil in Silk, 1955) a Franziska (1957). Pozdní tvorba V šedesátých letech její filmová kariéra pokračovala, i když v omezenějším rozsahu. V roce 1961 se objevila v televizním filmu Ruf zur Leidenschaft, který patří mezi její známější pozdní práce. Její poslední filmovou rolí byla postava Mizzi ve snímku Das Schloss (The Castle) z roku 1968, adaptaci stejnojmenného románu Franze Kafky. Film režíroval Rudolf Noelte a v hlavní roli se představil Maximilian Schell. Tento snímek byl vybrán jako západoněmecký oficiální příspěvek na 44. ročník udílení Oscarů v kategorii nejlepší cizojazyčný film, ačkoli nominaci nezískal. Odkaz Else Ehser zemřela 19. března 1968 v Západním Berlíně. Během své více než třicetileté filmové kariéry se objevila v desítkách filmů, kde svým charakteristickým hereckým projevem obohatila německou kinematografii. Ačkoli byla převážně herečkou druhého plánu, její výkony přispěly k úspěchu mnoha významných německých filmů od třicátých do šedesátých let 20. století.