George Davis

George Davis (7. listopadu 1889, Amsterdam, Nizozemsko – 19. dubna 1965, Woodland Hills, Los Angeles, USA) byl nizozemsko-americký herec, který se proslavil především v éře němého filmu a následně úspěšně přešel do zvukové kinematografie. Počátky kariéry Davis začínal jako varietní umělec, což mu poskytlo dobrý základ pro pozdější filmovou kariéru. Do světa filmu vstoupil v roce 1916 a postupně se vypracoval na vyhledávaného charakterního herce. Jeho první významnou filmovou rolí byla účast v němém snímku The Yellow Traffic (1914). Díky svému komediálnímu talentu a výrazné fyziognomii se brzy stal oblíbeným hercem menších rolí. Éra němého filmu Během 20. let se George Davis objevil v řadě významných němých filmů. Mezi jeho nejznámější role z tohoto období patří postava kouzelníka ve slavném filmu The Circus (1928) režiséra Charlieho Chaplina. V tomto ikonickém díle, které získalo speciální Oscara za "všestrannost a genialitu v psaní, herectví, režii a produkci", Davis prokázal svůj komediální talent po boku legendárního Chaplina. Film vypráví příběh Chaplinova tuláka, který se náhodou stane hvězdou cirkusu a zamiluje se do dcery majitele. Dalším významným filmem z tohoto období byl The Awakening (1928) režiséra Victora Fleminga, kde si Davis zahrál roli ošetřovatele. Tento romantický válečný film s Vilmou Bánky v hlavní roli se odehrává v Alsasku těsně před první světovou válkou a vypráví příběh lásky mezi francouzskou venkovskou dívkou a německým důstojníkem. Přechod ke zvukovému filmu Na rozdíl od mnoha herců němé éry, George Davis úspěšně přešel do zvukového filmu. Jeho prvním zvukovým filmem byl Broadway (1929). V roce 1931 se objevil ve francouzské verzi filmu Le petit café (anglicky The Little Cafe), který režíroval Ludwig Berger s Mauricem Chevalierem v hlavní roli. Jednalo se o cizojazyčnou verzi amerického filmu Playboy of Paris (1930). Kariéra ve 30. a 40. letech Během 30. a 40. let Davis prokázal svou všestrannost účinkováním v amerických, francouzských, německých, anglických i italských filmech. Často hrál menší role číšníků, řidičů, barmanů nebo hotelových zaměstnanců, kde mohl uplatnit svůj přízvuk a evropský vzhled. V tomto období se objevil ve filmech jako Private Lives (1931), The Kiss (1929), I Met Him in Paris (1937) a Charlie Chan at Monte Carlo (1937). Během druhé světové války se Davis objevil v řadě válečných filmů, včetně snímků Action in the North Atlantic (1943), Assignment in Brittany (1943) a Mission to Moscow (1943). Po válce pokračoval v hraní menších rolí v prestižních produkcích jako The Razor's Edge (1946) a Song of Love (1947). Pozdní kariéra V 50. letech se George Davis objevil v několika významných hollywoodských produkcích. Zahrál si roli řidiče Milo v oceňovaném muzikálu An American in Paris (1951) s Genem Kellym v hlavní roli. Tento film, režírovaný Vincentem Minnellim, získal šest Oscarů včetně ceny za nejlepší film. V roce 1953 se objevil jako taxikář Pierre v dalším slavném muzikálu Gentlemen Prefer Blondes, kde hlavní role ztvárnily Marilyn Monroe a Jane Russell. Film režírovaný Howardem Hawksem se stal jedním z nejúspěšnějších muzikálů své doby a obsahuje ikonické číslo "Diamonds Are a Girl's Best Friend" v podání Marilyn Monroe. Odkaz George Davis během své dlouhé kariéry účinkoval ve více než 260 filmech, což z něj činí jednoho z nejplodnějších charakterních herců své doby. Přestože většinou hrál menší role, jeho přítomnost na plátně byla vždy výrazná a zapamatovatelná. Svou poslední filmovou roli ztvárnil v roce 1963 ve filmu Come Blow Your Horn. Davis zemřel 19. dubna 1965 ve věku 75 let v Woodland Hills v Los Angeles na rakovinu. Jeho rozsáhlá filmografie a schopnost přizpůsobit se změnám v kinematografii z něj činí pozoruhodnou osobnost filmové historie, která spojuje éru němého filmu s klasickým hollywoodským obdobím.