Frank Darien (18. března 1876, New Orleans, Louisiana, USA – 20. října 1955, Hollywood, Kalifornie, USA) byl americký charakterní herec, který se během své dlouhé kariéry objevil ve více než 225 filmech mezi lety 1915 a 1951.
Počátky kariéry
Frank Darien, vlastním jménem Frank Guderian, získal vzdělání v oboru divadelního umění na American Academy of Dramatic Arts v New Yorku. Svou kariéru zahájil na divadelních prknech, kde působil jako přední muž v různých inscenacích. Do filmového průmyslu vstoupil přibližně v roce 1912, kdy začal budovat svou kariéru charakterního herce.
Filmová kariéra ve 30. letech
Ve 30. letech se Darien etabloval jako spolehlivý vedlejší herec v Hollywoodu. Mezi jeho významné filmy z tohoto období patří Cimarron (1930) s Richardem Dixem, Bad Girl (1931) a The Big Shot (1931). Objevil se také ve snímcích June Moon (1931) s Jackem Oakiem, Big Business Girl (1931) a The Miracle Man (1932). V roce 1933 ztvárnil roli Winstona Applebyho v komedii Professional Sweetheart po boku Ginger Rogersové. Film vyprávěl příběh rozhlasové zpěvačky, která je propagována jako ideál amerického ženství, aby prodávala výrobky sponzora, ale ve skutečnosti touží po dobrodružnějším životě.
Vrchol kariéry
Nejvýznamnější role Franka Dariena přišla v roce 1940, kdy ztvárnil postavu strýce Johna ve filmu The Grapes of Wrath (Hrozny hněvu) režiséra Johna Forda. Tento film, natočený podle Pulitzerovou cenou oceněného románu Johna Steinbecka, je považován za jeden z největších filmů všech dob. Darien v něm ztvárnil důležitého člena rodiny Joadových, která během Velké hospodářské krize putuje z Oklahomy do Kalifornie za prací. Jeho ztvárnění neústupného strýce Johna přispělo k autenticitě tohoto významného díla americké kinematografie.
Další významné filmy
V roce 1941 se Darien objevil v komediálním filmu Hellzapoppin', kde ztvárnil roli muže volajícího po paní Jonesové. Tento film, adaptace broadwayského muzikálu, byl známý svým anarchistickým humorem a boural čtvrtou stěnu mezi diváky a herci. Ve stejném roce si zahrál také ve westernu Under Fiesta Stars a v seriálu King of the Texas Rangers.
Pozdější kariéra
V průběhu 40. let pokračoval Darien v natáčení mnoha filmů, včetně muzikálu Hello, Frisco, Hello (1943) s Alice Faye. V roce 1948 se objevil v malé roli soudce Quarlese v komedii Mr. Blandings Builds His Dream House s Carym Grantem a Myrnou Loy. Film vyprávěl příběh newyorského reklamního manažera, který se rozhodne postavit dům na venkově, což vede k řadě komických komplikací.
Závěr kariéry
Mezi jeho poslední filmy patřil sci-fi thriller The Flying Saucer (1950) a The Whip Hand (1951), kde ztvárnil roli Luthera Adamse, 79letého majitele obchodu, který pomáhá hlavnímu hrdinovi odhalit komunistické spiknutí v malém městě. Zajímavostí je, že ve filmu jeho postava říká: "Je mi 79 let, a to není způsob, jak se dožít 80", a ve skutečnosti Darien zemřel ve věku 79 let. V roce 1951 se také objevil v televizním seriálu Front Page Detective, což byla jedna z jeho posledních rolí před odchodem do důchodu.
Osobní život a odkaz
Frank Darien byl během své kariéry čestným členem Actors Equity, členem Screen Actors Guild a podporovatelem Motion Picture and Television Fund. Byl aktivním členem Hollywood Democratic Committee, pravidelným farníkem episkopální církve a divadelním instruktorem pro Pasadena Playhouse. Sloužil také jako předseda místních poboček Amerického červeného kříže a Boys & Girls Clubs of America. Během první světové války sloužil v armádě Spojených států. Byl adoptivním otcem rozhlasové osobnosti Franka Dariena Jr.
Darien, který se nikdy neoženil, odešel z herectví v roce 1951 a poslední roky svého života strávil psaním deníků, malováním olejomaleb a byl štědrým dárcem pro několik škol a nemocnic. Zemřel 20. října 1955 v Hollywoodu ve věku 79 let.
Frank Darien byl typickým charakterním hercem drobné postavy s mírnou povahou, často obsazovaným do rolí lékařů, koronerů nebo služebných postav. Během své dlouhé kariéry se stal spolehlivou oporou hollywoodských filmů a jeho přínos k americké kinematografii zůstává trvalý.