Lou Criscuolo

Lou Criscuolo (23. ledna 1934 – 13. prosince 2014) byl americký herec, divadelní režisér a producent narozený v New York City. Během své dlouhé kariéry se prosadil jak na divadelních prknech, tak ve filmu a televizi, kde ztvárnil desítky charakterních rolí. Divadelní začátky a Broadway Lou Criscuolo zahájil svou profesionální dráhu po absolvování prestižní herecké školy Actors Studio a službě v americké armádě během korejské války. Na Broadwayi debutoval v muzikálu Man of La Mancha, kde působil jako náhradník pro role Sancho Panza a The Barber. Jeho broadwayská kariéra pokračovala v dalších inscenacích včetně muzikálu Hurry, Harry (1972), kde ztvárnil několik rolí včetně postavy Nicka, Deuteronomy a dalších. V roce 1973 se objevil v muzikálu Smith a v roce 1984 v oceňovaném dramatu Ma Rainey's Black Bottom, kde hrál postavu Irvina. Filmová kariéra Na filmovém plátně se Lou Criscuolo prosadil především jako charakterní herec v menších, ale výrazných rolích. Mezi jeho nejvýznamnější filmové počiny patří role ve snímku The Crow (1994), kde ztvárnil postavu uniformovaného policisty. Téhož roku se objevil také v komediálním dramatu The Hudsucker Proxy režisérů bratří Coenových. Jeho filmografie zahrnuje také snímky jako Weekend at Bernie's (1989), Once Around (1991), 29th Street (1991) a King Kong Lives (1986). Pozdější filmová tvorba V pozdějších letech své kariéry se Lou Criscuolo objevil v několika významných filmech. V roce 2013 ztvárnil roli reportéra ve sportovním životopisném dramatu 42, které vypráví příběh Jackie Robinsona, prvního Afroameričana v Major League Baseball. Film s Chadwickem Bosemanem v hlavní roli se stal jedním z posledních projektů, ve kterých se Criscuolo objevil. Mezi jeho další filmy patří From the Hip (1987), Family Enforcer a The Marc Pease Experience (2009). Televizní tvorba Kromě filmů se Lou Criscuolo pravidelně objevoval i v televizních produkcích. Účinkoval v televizních filmech jako Moment of Truth: Caught in the Crossfire (1994), Bandit: Bandit's Silver Angel (1994) a Love, Honor & Obey: The Last Mafia Marriage (1993). Jeho televizní kariéra zahrnovala také epizodní role v různých seriálech. Opera House Theatre Company V roce 1983 byl Lou Criscuolo pozván do Wilmingtonu v Severní Karolíně, aby účinkoval v představení ke 125. výročí divadla Thalian Hall. Zde se zamiloval nejen do města, ale i do Mary James Morgan, která v divadle pracovala. Společně založili v roce 1985 Opera House Theatre Company, divadelní společnost, která se stala významnou kulturní institucí ve Wilmingtonu. První produkcí byla hra Cactus Flower s Joe Namathem a jeho manželkou Deborah Mays. Pod Criscuolovým vedením se divadlo zaměřilo na uvádění muzikálů a vytváření příležitostí pro místní umělce, kteří mohli pracovat po boku profesionálů z Broadwaye a filmu. Odkaz a osobní život Lou Criscuolo byl aktivním členem Screen Actors Guild a vášnivým milovníkem filmu, živého divadla a všech forem umění. Se svou manželkou Jeanne Price Criscuolo žil ve Wilmingtonu, kde byl uznávanou osobností kulturního života. Zanechal po sobě pět dětí – Gregory, Maria, Neil, Michael a Carla Criscuolo. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím Opera House Theatre Company, která pokračuje v naplňování jeho vize obohacovat kulturní život Wilmingtonu a poskytovat platformu pro rozvoj místních talentů. Lou Criscuolo zemřel 13. prosince 2014 ve Wilmingtonu v Severní Karolíně ve věku 80 let, zanechávaje za sebou významný kulturní odkaz a desítky filmových a divadelních rolí, které svědčí o jeho všestranném hereckém talentu.