Max Amyl

Max Amyl, narozený 11. května 1921 v Marseille ve Francii jako Max Gabriel Emmanuel Louis Chiapale, byl francouzský herec, který se během své kariéry prosadil především v televizních seriálech a filmech. Počátky kariéry Max Amyl zahájil svou hereckou dráhu v 50. letech, kdy se začal objevovat v divadelních představeních. V roce 1959 účinkoval v divadelní hře Le Vélo devant la porte, adaptaci díla Desperate Hours od Josepha Hayese, v režii Jeana-Pierra Greniera v divadle Marigny. Jeho divadelní kariéra pokračovala i v 60. letech, kdy se objevil v několika významných inscenacích, včetně L'Express-liberté (1961) v Odéon-Théâtre de France a Édouard, mon fils (1962) v divadle Montansier. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Max Amyl poprvé výrazněji prosadil v seriálu La caméra explore le temps (1957), kde ztvárnil několik různých rolí včetně postav Laugnaca, domácího sluhy a hraběte Hoyose. Během 60. let se objevil v řadě populárních francouzských seriálů, jako byl L'inspecteur Leclerc enquête (1962), kde hrál šéfredaktora, a Janique Aimée (1963), kde ztvárnil postavu Françoise Gauthiera. Vrchol kariéry v 70. letech Sedmdesátá léta představovala vrchol Amylovy herecké kariéry. V roce 1971 se objevil v sci-fi seriálu Aux frontières du possible (Na hranicích možného), kde ztvárnil postavu Costellaniho. Tento seriál, vytvořený Henrim Viardem a Jacquesem Bergierem, sledoval příběh dvou agentů z "Mezinárodního úřadu pro vědeckou prevenci" (BIPS), kteří měli za úkol chránit lidstvo před zneužitím nejnovějších vědeckých objevů. V roce 1973 propůjčil svůj hlas animovanému sci-fi filmu Fantastic Planet (La Planète Sauvage) režiséra Reného Laloux. Tento surrealistický film, který získal zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes, vypráví alegorický příběh o lidech žijících na podivné planetě ovládané obřími humanoidními mimozemšťany, kteří je považují za zvířata. Max Amyl byl součástí francouzského dabingového obsazení tohoto kultovního díla. Jednou z jeho nejvýznamnějších rolí byla postava doktora Carpentina v populárním seriálu Les brigades du Tigre (Tygří brigády) z roku 1974. Tento seriál, odehrávající se v období Belle Époque až po bouřlivá dvacátá léta, sledoval příběhy speciální policejní jednotky založené Georgesem Clemenceauem, která se potýkala s novými formami zločinu. Pozdní kariéra V závěru své kariéry, v letech 1980-1982, se Max Amyl objevil v dětském televizním seriálu L'Île aux enfants (Ostrov dětí) jako pan Beauchêne, řemeslník a truhlář. Tento oblíbený pořad, vysílaný ve Francii od roku 1974 do roku 1982, byl původně adaptací amerického vzdělávacího pořadu a stal se kultovním dílem francouzské dětské televizní tvorby. Filmografie a divadlo Kromě televizní tvorby se Max Amyl objevil i v několika celovečerních filmech. V roce 1974 ztvárnil policistu ve filmu C'est pas parce qu'on a rien à dire qu'il faut fermer sa gueule režiséra Jacquese Besnarda. Jeho divadelní kariéra pokračovala i v 70. letech, kdy v roce 1971 účinkoval v inscenaci Le Septième Commandement: Tu voleras un peu moins... od Daria Fo v režii Jacquese Mauclaira v Národním divadle Odéon. Odkaz Max Amyl zemřel 2. března 1982 v Limoges ve Francii ve věku 60 let. Během své téměř třicetileté kariéry vytvořil desítky rolí v divadle, filmu a televizi, čímž se zapsal do historie francouzské kinematografie jako všestranný charakterní herec.