Gérard Calvi

Gérard Calvi, 26. července 1922, Paříž, Francie – 20. února 2015, Paříž, Francie, byl významný francouzský hudební skladatel, který se proslavil především svou filmovou a divadelní hudbou. Narodil se do hudební rodiny jako syn houslisty Roberta Krettlyho (jeho vlastní jméno bylo Grégoire Krettly). Hudební nadání zdědil po otci a rozvíjel ho studiem na národní hudební konzervatoři v Paříži. Jeho talent byl brzy rozpoznán a v roce 1945 získal prestižní Římskou cenu za kantátu La farce du contrebandier, což mu otevřelo dveře do světa profesionální hudby. Calviho filmová kariéra začala koncem 40. let, kdy složil hudbu pro francouzský film The Patron (1949). V následujících desetiletích se stal jedním z nejvyhledávanějších skladatelů filmové hudby ve Francii. Mezi jeho nejvýznamnější filmové počiny patří hudba k dobrodružné komedii Černý tulipán (The Black Tulip, 1964) s Alainem Delonem v hlavní roli, kde Calvi vytvořil podmanivý hudební doprovod k příběhu odehrávajícímu se v předrevoluční Francii. Další významné filmy, pro které složil hudbu, zahrnují Jerk à Istanbul (1967) a Poprask v kabaretu (1954). Zvláštní kapitolou v Calviho tvorbě byla jeho spolupráce na animovaných filmech o Asterixovi a Obelixovi. Složil hudbu pro tři filmy této série: Asterix a Galové (Asterix the Gaul, 1967), Asterix a Kleopatra (Asterix and Cleopatra, 1968) a 12 úkolů pro Asterixe (The Twelve Tasks of Asterix, 1976). Jeho melodická a hravá hudba dokonale doplňovala dobrodružství galských hrdinů a stala se neodmyslitelnou součástí těchto oblíbených animovaných filmů. Zajímavostí je, že v roce 1969 se Calvi sám objevil jako kreslená postavička – dirigent orchestru – v komiksu Asterix ve Španělsku od autorů Reného Goscinnyho a Alberta Uderza. Vedle filmové hudby byl Gérard Calvi také úspěšným skladatelem pro divadlo. Jeho nejvýznamnějším divadelním počinem byl muzikál La Plume de Ma Tante, který měl premiéru v roce 1955 v londýnském Garrick Theatre. Muzikál, který napsal společně s Robertem Dhérym a Rossem Parkerem, byl satirou na francouzskou společnost a skládal se z řady krátkých skečů v angličtině, francouzštině a pantomimě. Po úspěšném dvouapůlletém uvedení v Londýně byl muzikál přenesen na Broadway, kde byl v roce 1959 nominován na cenu Tony za nejlepší muzikál. V letech 1970-1990 zastával Calvi významnou funkci předsedy SACEM (Société des Auteurs, Compositeurs et Editeurs de Musique), francouzské organizace na ochranu autorských práv, kde se střídal s Pierrem Delanoëm. Po skončení této funkce byl jmenován čestným prezidentem organizace, což svědčí o respektu, který si ve francouzském hudebním světě vydobyl. K jeho dalším významným dílům patří znělka pro celoplošný rozhlasový kanál France Info, kterou složil v roce 1987 a která se stala jedním z nejrozpoznatelnějších hudebních motivů francouzského rozhlasového vysílání. Gérard Calvi byl dvakrát ženatý – s Yvette Dolvií a později s Françoise Couleau. Zemřel 20. února 2015 v Paříži ve věku 92 let, zanechávaje za sebou bohaté hudební dědictví čítající desítky filmových a divadelních skladeb, které dodnes patří k významným dílům francouzské hudební kultury.