Martin Böttcher, 17. června 1927, Berlín, Německo – 20. dubna 2019, německý hudební skladatel, aranžér a dirigent.
Martin Böttcher se narodil v Berlíně a již v raném věku začal s hodinami klavíru. Jeho první vášní však nebylo hudební umění, ale létání – toužil stát se zkušebním pilotem. Ještě před dovršením sedmnácti let nastoupil k německé Luftwaffe, kvůli nedostatku paliva se však do bojových akcí nikdy nedostal. Během válečného zajetí se mu podařilo získat kytaru, na kterou se naučil hrát svépomocí. Po propuštění ze zajetí odešel do Hamburku, kde zahájil svou hudební kariéru v tanečním a zábavním orchestru Nordwestdeutscher Rundfunk pod vedením Williho Steinera.
V roce 1950 Böttcher, který rád experimentoval se zvukem, nahrál v Německu první kytarové nahrávky ve stylu Les Paula, kde kytara nahrazovala celý orchestr. Získal také cenné zkušenosti jako aranžér pro filmové skladatele, mezi nimi Michaela Jaryho a Hanse-Martina Majewského. V roce 1954 opustil hudební pult a začal se věnovat komponování. Jeho talent neunikl pozornosti německého filmového průmyslu, který v té době nabíral nový dech. Díky filmovému producentovi Arturu Braunerovi debutoval Böttcher v roce 1955 ve filmu Der Hauptmann und sein Held (Kapitán a jeho hrdina).
Jeho druhá filmová hudba se stala milníkem v historii německého filmu. Snímek Die Halbstarken (Teenage Wolfpack) režiséra Georga Tresslera s Horstem Buchholzem v hlavní roli zaznamenal obrovský úspěch. Böttcherova formace "Mister Martin's Band" zahrnovala špičkové německé jazzové hudebníky, mezi nimi Horsta Fischera, Fatty George, Billa Graha, Ernsta Mosche a Hanse 'Jamese' Lasta. Hudební paleta s jazzovými prvky se nemusela obávat srovnání s americkými vzory.
Zlatá éra s Karlem Mayem
Největší úspěch zaznamenal Martin Böttcher v 60. letech, kdy složil hudbu k deseti filmům podle Karla Maye. První z nich byl Der Schatz im Silbersee (Poklad na Stříbrném jezeře) se slavnou "Old-Shatterhand-Melodie". Ve filmech účinkovali mimo jiné americký herec Lex Barker a britský herec Stewart Granger. Publikum bylo nadšené z melancholických melodií, fanfárové hudby doprovázející útoky a veselých hillbilly melodií. Böttcherovy hlavní témata z těchto filmů dosáhla nejvyšších příček v německých hitparádách a prodala se v tisících nahrávek. Hudba k filmům o Vinnetouovi představuje mezník v historii německé filmové hudby. "Old-Shatterhand-Melodie" se stala nejúspěšnějším německým filmovým hudebním titulem 60. let, udržela se až 17 týdnů v různých hitparádách a prodalo se jí více než 100 000 kopií, což bylo v té době pro filmovou hudbu velmi neobvyklé.
Ve filmu Max the Pickpocket (1962) se objevila skladba "Hawaii Tattoo" (nahraná skupinou "The Waikikis"), kterou Böttcher napsal pod pseudonymem Michael Thomas. Během krátké doby se toto téma proslavilo po celém světě a získalo pozornost i v amerických hitparádách Billboard.
Přechod k televizní tvorbě
S úpadkem německého filmového průmyslu na konci 60. let se Martin Böttcher stále více zaměřoval na práci pro německou televizi, která těžila z jeho talentu v mnoha filmech a seriálech. V 70. letech napsal řadu úspěšných skladeb, mimo jiné hudbu k televiznímu seriálu Sonderdezernat K1 a k mnoha epizodám seriálů Der Alte a Derrick, které jsou známé i mimo Německo. Znovu se dostal do kontaktu s díly Karla Maye, když složil hudbu k 26dílnému seriálu Kara Ben Nemsi Effendi.
Producent NDR Harald Vock chápal důležitost dobré filmové hudby pro prestižní projekt jako "Sonderdezernat K1" a angažoval Martina Böttchera, pravděpodobně nejslavnějšího ze všech německých filmových skladatelů. Böttcher vytvořil pro hlavní motiv "groovemonster" proložený vrstvami efektů, který s velkou energií katapultoval charakteristický zvuk 70. let. Dodnes je to jedna z nejlepších a nejpopulárnějších melodií německé televize.
Pozdější kariéra a ocenění
V následujících letech Martin Böttcher složil další nadčasová témata pro televizní seriály, jako jsou Es kann nicht immer Kaviar sein (1977), Schöne Ferien (Krásná dovolená) nebo Forsthaus Falkenau. V 90. letech mimo jiné vznikl Air Albatros – velmi speciální projekt pro skladatele, kde mohl vzdát hudební hold své vášni pro létání. A když Pierre Brice znovu nasedl na koně jako Vinnetou pro televizní stanici ZDF, doprovázela ho samozřejmě hudba Martina Böttchera.
Dokonce i Američané si ho všimli jako aranžéra a dirigenta orchestru. Když slyšeli jeho interpretace světoznámých témat "Tara's Theme" a "Theme from 'A Summerplace'", stal se Martin Böttcher čestným členem Max Steiner Society. V roce 1998 skladatel znovu dobyl německé hitparády. Kapela z Kolína nad Rýnem, "Superboys", zaznamenala hit s vokální verzí "Winnetou-Melodie" z druhého filmu o Vinnetouovi. Jejich píseň "Ich wünscht' du wärst bei mir" ("Wish U Were Here") se dokonce dostala na vrchol televizních hitparád ZDF.
Za svou celoživotní práci získal Martin Böttcher řadu ocenění. V roce 1997 byl na festivalu Karla Maye v Bad Segebergu oceněn nakladatelstvím Schacht Music Publishers "zvláštní cenou" za trvalý úspěch melodií Karla Maye. V roce 2000 obdržel "Edgar Wallace Award in Gold" za zásluhy v německých kriminálních filmech. V roce 2004 mu byl v St. Moritz udělen německý Bundesverdienstkreuz (Spolkový kříž za zásluhy) za celoživotní dílo a v roce 2009 byl v Berlíně oceněn Deutsche Musikautorenpreis (Německá cena hudebních autorů) v kategorii "kompozice pro filmy".
Martin Böttcher zemřel 20. dubna 2019 ve věku 91 let, zanechal po sobě hudební odkaz čítající přibližně 60 filmů a 100 televizních produkcí, které navždy změnily tvář německé filmové a televizní hudby.