Erich von Stroheim

Erich von Stroheim, narozen 22. září 1885 ve Vídni v Rakousku-Uhersku jako Erich Oswald Stroheim, zemřel 12. května 1957 v Maurepas ve Francii, byl významný rakousko-americký filmový režisér, scenárista, herec a producent, který se stal jednou z nejvýraznějších osobností éry němého filmu. Původ a začátky kariéry Navzdory své pozdější pověsti aristokrata byl Stroheim synem židovského výrobce klobouků Benna Stroheima a Johanny Bondy. Do Spojených států emigroval v roce 1909, kde si přidal šlechtický přídomek "von" a vytvořil si falešnou identitu rakouského šlechtice. Po příjezdu do Hollywoodu v roce 1914 začínal jako komparzista a asistent režiséra D.W. Griffitha, pro kterého pracoval na filmech jako The Birth of a Nation (1915) a Intolerance (1916). Během první světové války se proslavil rolemi sadistických německých důstojníků, což mu vyneslo přezdívku "muž, kterého milujete nenávidět". Režisérská kariéra Po skončení války se Stroheim obrátil k režii a v roce 1919 debutoval filmem Blind Husbands, v němž také hrál hlavní roli. Jako režisér byl známý svou diktátorskou a náročnou povahou, často se dostával do konfliktu s herci i studiovými producenty. Jeho filmy se vyznačovaly cynickým a romantickým pohledem na lidskou povahu, pečlivou pozorností k detailům a realistickým zobrazením postav s jejich chybami a nedostatky. Jeho další režisérské počiny zahrnovaly ztracený film The Devil's Pass Key (1919) a Foolish Wives (1922), ve kterém také hrál. Foolish Wives byl propagován jako první hollywoodský film s rozpočtem milion dolarů a upevnil Stroheimovu pověst perfekcionisty, který pro dosažení autenticity trvá na naprosté přesnosti i v nejmenších detailech. Greed - mistrovské dílo Pravděpodobně nejznámějším Stroheimovým režisérským dílem je Greed (1924), adaptace románu McTeague od Franka Norrise. Stroheim původně zamýšlel vytvořit věrnou reprodukci knihy, natáčenou převážně v autentických lokacích v San Franciscu a Údolí smrti. Film byl natočen v rozsahu přibližně 85 hodin materiálu, přičemž Stroheimova původní sestříhaná verze měla délku kolem 9 hodin. Studio MGM však převzalo kontrolu nad filmem a drasticky jej zkrátilo na přibližně 140 minut, což Stroheim hořce odsoudil. Přes všechny zásahy je Greed považován za jeden z nejlepších a nejvýznamnějších filmů všech dob, který ovlivnil pozdější režiséry jako King Vidor a Josef von Sternberg. Další režisérská tvorba a konflikty se studii Ačkoli filmy The Merry Widow (1925), The Wedding March (1928) a Queen Kelly (1928) byly komerčně úspěšné, Stroheimova pověst extravagantního tvůrce, jeho fanatické trvání na absolutní umělecké svobodě bez ohledu na ekonomické aspekty a jeho sofistikované zpracování kontroverzních témat ukončily jeho hollywoodskou režisérskou kariéru. Stroheim se neustále dostával do konfliktů se studiovými šéfy, zejména s Irvingem Thalbergem, který mu opakovaně zasahoval do filmů nebo jej z projektů odvolával. Herecká kariéra Po ukončení režisérské kariéry se Stroheim vrátil k herectví a postupně se stal uznávaným charakterním hercem, zejména ve francouzské kinematografii. Jeho nejznámější herecké role zahrnují postavu německého důstojníka Rauffensteina ve filmu Jeana Renoira La Grande Illusion (1937) a roli Maxe von Mayerlinga, bývalého režiséra a manžela Normy Desmond, ve filmu Billyho Wildera Sunset Boulevard (1950), za kterou byl nominován na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Pozdní léta a odkaz Po účinkování ve filmu Sunset Boulevard se Stroheim přestěhoval do Francie, kde strávil poslední část svého života. Tam bylo jeho dílo z období němého filmu velmi obdivováno umělci francouzského filmového průmyslu. Ve Francii hrál ve filmech, napsal několik románů, které byly publikovány ve francouzštině, a pracoval na různých nerealizovaných filmových projektech. Krátce před smrtí byl oceněn francouzským Řádem čestné legie. Erich von Stroheim zemřel 12. května 1957 ve věku 71 let na rakovinu prostaty. Jeho přínos kinematografii je nepopiratelný - je považován za jednoho z prvních režisérů-auteurů, který pomohl zavést do filmu sofistikovanější zápletky a noirové sexuální a psychologické podtóny. Jeho perfekcionismus, nekompromisní vize a inovativní filmové techniky z něj činí jednu z nejvýznamnějších osobností filmové historie.