Velká iluze

Dva francouzští důstojníci jsou během první světové války sestřeleni na nepřátelském německém území. Jeden je prostý dělník a druhý je aristokrat. Německý důstojník von Rauffenstein je, ačkoliv jsou jeho zajatci, pohostinně přivítá u oběda, díky aristokratickému původu jednoho z nich. Oba dva francouzi jsou následně převezeni do zajateckého tábora, ze kterého se pokusí několikrát utéct. Po neúspěšných pokusech jsou převezeni na pevnost Wintersborn, jejímž řídícím je právě von Rauffenstein. Z této pevnosti údajně není možnost úniku a francouzi se tak ocitají v pasti. Zde se francouzská dvojice opět setká s Rosenthalem, kterého potkali již v původním zajateckém kempu. Aristokrat zde přichází s plánem, během kterého by měl Rosenthal s dělníkem možnost utéct. Strhne tak na sebe pozornost, čímž umožní dvojici útěk, Rauffenstein jej však, i přes původní odpor k střelbě, zasáhne do břicha. V nemocnici pak spolu mají konverzaci, týkající se ušlechtilého původu, který je decimován válkou, což bude Rauffenstein po válce těžce snášet. Dvojice je mezitím na cestě do neutrálního Švýcarska a Rosenthal si při útěku poraní nohu. Dělník jej však odmítá nechat za sebou a pomáhá mu. Společně nacházejí útočiště u dívky Elle, do které se dělník zamiluje, stejně jako ona do něj. Po Rosenthalovi rekonvalescenci se však dvojice vydává dál, ačkoliv dělník se plánuje pro Elle po válce vrátit. I když dvojici u hranic spatří němečtí vojáci a vypálí pár varovných ran, po chvíli jsou staženi, jelikož dvojice se již úspěšně dostala na území Švýcarska. Oba dva pak mizí v dáli.