Recenze filmu Velká iluze

Komentáře a recenze 5

Pete69

36 098 bodů •11. 5. 2025

7

Meziválečný snímek, který je natočený těsně pře vypuknutím 2. světové války. Je to natočeno trošku s romantickými brýlemi, ale je to kvalita a stará škola filmařiny. Na rok 1937 působí navíc film daleko mladším dojmem. A Jean Gabin ukázal už v mládí, že to bude pan herec.

lamps

15 419 bodů •8. 7. 2016

7

Kvituji chvályhodnou myšlenku o vzájemném respektu a porozumění dvou ve válce nepřátelských národů, ale její zpracování mne nechalo podezřele chladným. Film je naladěn na jedinou emocionální vlnu, která nezanechá v divácích výraznější stopu, a na to, že se nejedná o vyprávění založené na zvratech či nepředvídatelnosti, nedisponuje ani nikterak nezapomenutelnými charaktery, přestože Gabin, Fresnay nebo režisérská legenda Stroheim si nesporné sympatie jistě získají. Největší problém ale vidím v tom, že mnoho zdejších motivů bylo v průběhu příštích let převážně Hollywoodem tolikrát recyklováno a vylepšováno, že skutečný význam Velké iluze lze v současné době jen obtížně docenit a nevnímat především stylistickou podobu snímku jako zastaralou. Že se ale jedná o dílo důležité a inspirující, to z něj čiší takřka v každém záběru...

junxi91

6 913 bodů •30. 6. 2023

8

Starý meziválečný film o pobytu a následném útěku francouzských důstojníků z německého zajateckého tábora. Během první světové války se dva francouzští letci, aristokratický kapitán de Boëldieu a dělnický poručík Maréchal, vydávají prozkoumat slepé místo na mapě. Jsou však sestřeleni německým leteckým esem a aristokratem Rittmeisterem von Rauffensteinem, a následně jsou zajati německou císařskou armádou. Riauffenstein zjišťuje, že oba letci jsou důstojníci, a tak je pozve na oběd. Během oběda zjišťují Rauffenstein a Boëldieu, že toho mají dost společného - ano, solidarita a známost mezi vyššími třidami napříč národy existuje. Především je spojuje záliba v honech. Boëldieu a Maréchal jsou odvezeni do zajateckého tábora, kde se setkávají se spoustou francouzských zajatců. Hned na začátku je zajatcům sděleno, že v táboře vládne přísná německá disciplína, nakonec se však ukazuje, že to není až tak přísné. Přece jenom, tohle bylo ještě před tím, než se z Němců stali nacisti. Francouzští důstojníci uspořádají představení typu vaudeville. Němci dobyli pevnost Douamont v bitvě o Verdun, ale během představení přichází zpráva, že Francouzi dobyli pevnost zpět. V reakci na to Maréchal přeruší představení a francouzští zajatci začnou zpívat Marseillézu, a za to je Maréchal umístěn na samotku. Zde viditelně trpí nedostatkem lidského kontaktu a hladem, a pevnost opět změní majitele během jeho uvěznění. Mezitím Francouzi potají hloubí tunel ze své ložnice, aby mohli utéct, a hlínu vynášejí potají ven a trousí ji po zahradě. Tunel je skoro hotov, ale náhle jsou všichni přemístěni do jiných táborů. Maréchal neumí anglicky a není schopen předat zprávu o vyhloubeném tunelu příchozímu britskému vězni. B. a M. se přesouvají z tábora do tábora a nakonec dorazí do Wintersbornu, vězení v horské pevnosti, kterému velí Rauffenstein, který byl těžce zraněn v bitvě. Rauffenstein jim říká, že z tábora nelze utéct. Ve Wintersbornu se dvojice znovu shledá se spoluvězněm Rosenthalem z původního tábora. Rosenthal je bohatý francouzský žid, který se štědře dělí o své potravinové balíčky. B. dostává nápad poté, co si všimne, jak německé stráže reagují na nouzové situace. Pomocí pískání na píšťaly v různých celách se mu povede odvést pozornost stráží na několik minut, tolik potřebných pro útěk Maréchala a Rosenthala. Po rozruchu je dozorcům nařízeno se shromáždit na nádvoří pevnosti a během toho se zjistí, že B. chybí. Ten zavolá na dozorce z věže v pevnosti, a tím na sebe strhne pozornost německých stráží. M. a R. využijí příležitosti a spustí se z okna pomocí podomácku vyrobeného lana. Rauffenstein zastaví stráže, kteří se chystají střílet na B., a prosí svého aristokratického přítele, aby se vzdal. B. to však odmítne a Rauffenstein ho neochotně zastřelí svou pistolí, míří mu sice na nohy, ale střelí jej do břicha. B. je ošetřovaný truchlícím Rauffensteinem a lamentuje nad tím, jak šlechtu a její užitečnost pro francouzskou a německou kulturu ničí válka. Je mu líto Rauffensteina, který si bude muset po válce najít nové uplatnění. M. a R. prchají po německém venkově a snaží se dosáhnout Švýcarska. Po chvíli cesty se pohádají, protože si Rosenthal poranil nohu, bojí se a chce putovat pouze v noci. Maréchal jej nechá za sebou, ale nakonec se pro svého druha vrátí. Nakonec se ukryjí na farmě u jedné Němky jménem Elsa, která ztratila manžela a tři bratry, kde jinde než u Verdunu, ale prý je to jejich největší vítězství. Maréchal to dá s Elsou dohromady, ta je pak ukryje před německou hlídkou, a nakonec oba odejdou pryč, ale Maréchal slíbí Else a její malé dceři, že se jednou vrátí. No a nakonec zdrhnou do Švýcarska... Na můj vkus byl film příliš starý, místy trošku utahaný a jde z něj cítit meziválečná atmosféra, lehce poznamenaná nástupem nacismu v Německu a hrozby další války. Rosenthal a Maréchal doufají, že po této válace už žádná další válka nebude. Ale své film kvality má, především herecký výkon mladého Jeana Gabina a tu jedinou rostlinu, která rostla v zajateckém táboře, kromě plevele a kopřív.