Nils Gaup

Nils Gaup, narozen 12. dubna 1955 v Kautokeino v severním Norsku, je sámský filmový režisér, který se stal jednou z nejvýznamnějších osobností norské kinematografie. Původně toužil stát se sportovcem a projevoval talent zejména ve skocích na lyžích, ale v letech 1974-1978 vystudoval dramatickou školu a následně působil v divadle Beaivváš Sámi Theatre v Kautokeino. Gaup je také zakladatelem prvního sámského divadelního souboru, což odráží jeho silné pouto k sámské kultuře a identitě. Průlom ve filmové kariéře Po několika hereckých rolích se Gaup dostal do mezinárodního povědomí v roce 1987 svým režijním debutem Ofelaš (mezinárodní anglický název Pathfinder). Tento snímek se zapsal do historie jako první celovečerní film natočený kompletně v severosámském jazyce. Film byl inspirován sámskou ústní tradicí a legendou, kterou Gaupovi vyprávěl jeho dědeček. Pathfinder byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film a získal řadu prestižních ocenění včetně ceny Amanda za nejlepší film v roce 1988, zvláštního uznání na festivalu Festival de Cine de Sitges, Sutherlandovy trofeje od Britského filmového institutu a hlavní ceny na Mezinárodním fantastickém filmovém festivalu Yubari v roce 1990. Film byl natáčen v extrémních podmínkách při teplotách až -47 °C, což představovalo mimořádnou výzvu pro štáb i techniku. Mezinárodní úspěchy Po úspěchu filmu Pathfinder natočil Gaup dobrodružný snímek Haakon Haakonsen (v mezinárodní distribuci známý jako Shipwrecked) z roku 1990, financovaný společností Disney. Film byl adaptací norského dobrodružného románu Olafa Falck-Yttera "Haakon Haakonsen: En Norsk Robinson" z roku 1873. V hlavních rolích se představili Stian Smestad a Gabriel Byrne. Snímek byl produkován konsorciem skandinávských společností a v USA byl uveden v anglické verzi společností Walt Disney Pictures. V roce 1993 natočil Gaup svůj nejúspěšnější film Hodet over vannet (Head Above Water), za který získal cenu Amanda, nejprestižnější norské filmové ocenění. Tento film byl později v roce 1996 přepracován do americké verze s Cameron Diaz a Harveyem Keitelem v hlavních rolích. Gaup měl původně režírovat i hollywoodský velkofilm Waterworld, ale projekt opustil kvůli explodujícím nákladům a obtížnosti produkce. Návrat k sámským kořenům V roce 2008 se Gaup vrátil ke svým kořenům filmem Kautokeino-opprøret (Kautokeino Rebellion), který pojednává o povstání Sámů v roce 1852 proti církevní a státní dominanci v obchodu s alkoholem. Film je o to významnější, že sám Gaup je potomkem jednoho z účastníků tohoto povstání. Snímek získal Lidovou cenu Amanda v roce 2008 a v norských kinech ho zhlédlo přes 338 000 diváků. Pozdější tvorba V roce 2016 uvedl Gaup historický epos The Last King (norsky Birkebeinerne), který se odehrává v Norsku během občanské války v roce 1206 a sleduje dva muže, kteří prchají s dvouletým princem Haakonem Haakonsonem. V hlavních rolích se představili Jakob Oftebro a Kristofer Hivju. Film byl popisován jako "sněžný western" s vikingskými lyžaři účastnícími se napínavé honičky. V roce 2014 režíroval thriller Glass Dolls, založený na románu norské autorky Jorun Thørring. Jeho nejnovějším dílem je historické drama The Riot (norsky Sulis 1907) z roku 2023, které vypráví příběh o stávce horníků v Sulitjelmě v roce 1907. Film získal Lidovou cenu Amanda v roce 2024 a jeho příprava trvala 14 let. Gaup o tomto filmu řekl, že je "miniaturou toho, jak chamtivost, vykořisťování lidí a přírody vedou společnost špatným směrem". Odkaz a ocenění Nils Gaup je považován za jednoho z nejvýznamnějších norských filmových režisérů. V roce 2009 mu byla udělena cena Skábmagovat za významný a dlouhodobý přínos sámské kultuře a komunitám. V roce 2022 získal Kulturní cenu Nadace Anderse Jahreho společně s Margreth Olin, Joachimem Trierem a Deeyah Khan. Gaupova filmografie se vyznačuje silným zaměřením na norskou historii a kulturu, často s důrazem na sámské dědictví a boj za spravedlnost.