Wilfrid Brambell

Wilfrid Brambell, narozen 22. března 1912 v Dublinu v Irsku, zemřel 18. ledna 1985, byl irský herec, který se proslavil především svými rolemi v televizi a filmu. Rané období a začátky kariéry Henry Wilfrid Brambell se narodil jako nejmladší ze tří synů Henryho Brambella, úředníka v pivovaru Guinness, a Edith Brambellové (rozené Marksové), bývalé operní zpěvačky. Jeho první herecká zkušenost přišla již ve dvou letech, kdy bavil raněné vojáky vracející se z první světové války. Po ukončení školy pracoval na částečný úvazek jako reportér pro The Irish Times a zároveň jako herec v Abbey Theatre v Dublinu. Ve 30. letech navštěvoval Abbey School of Acting a pravidelně vystupoval v Abbey Theatre a Gate Theatre. Třináct let kombinoval herectví s prací v komerčním oddělení Irish Field (týdeníku vydávaného Irish Times). Válečné období a přesun do Anglie Během druhé světové války se připojil k organizaci ENSA (Entertainments National Service Association), která zajišťovala zábavu pro britské vojenské síly. V prosinci 1944 byl uvolněn ze smlouvy, aby nahradil indisponovaného Jimmyho O'Deu v roli Buttonse v představení Popelka v divadle Gaiety v Dublinu. Po válce odešel do Anglie, kde prošel mnoha hubenými léty, během nichž pracoval v různých příležitostných zaměstnáních, než získal pravidelnou práci ve společnosti Swansea Repertory. V roce 1948 se oženil s Molly Hallovou, ale manželství skončilo rozvodem v roce 1955 poté, co jeho žena porodila dítě jejich podnájemníkovi. Televizní a filmová kariéra Jeho televizní kariéra začala v 50. letech, kdy byl obsazen do malých rolí v BBC televizních produkcích: The Quatermass Experiment (1953), Nineteen Eighty-Four (1954) a Quatermass II (1955). Tyto role mu vynesly pověst herce specializujícího se na role starých mužů, ačkoli mu v té době bylo teprve něco přes čtyřicet let. Postupně se začal prosazovat i ve filmu, kde hrál menší role. Steptoe and Son Brambell se proslavil především rolí Alberta Steptoe, mrzutého sběrače starého železa v dlouho běžícím britském televizním sitcomu Steptoe and Son (1962-1965, 1970-1974). Když seriál začínal, bylo mu pouhých 49 let, přestože hrál muže, o kterém se říkalo, že je v šedesáti letech. Jeho herecký protějšek Harry H. Corbett, který hrál jeho syna Harolda, byl o třináct let mladší. Seriál začal jako pilotní díl v BBC Comedy Playhouse a jeho úspěch vedl k objednávce celé série. Běžel od roku 1962 do roku 1974, s pětiletou přestávkou. Stálým motivem v seriálu bylo, že Harold označoval Alberta za "špinavého starého muže". Vznikly také dva celovečerní filmy, divadelní show a americká verze nazvaná Sanford and Son. A Hard Day's Night a další filmy Úspěch Steptoe and Son učinil z Brambella významnou osobnost britské televize a vynesl mu vedlejší roli Paula McCartneyho dědečka v prvním filmu Beatles A Hard Day's Night (1964). V celém filmu se opakuje vtip, že jeho postava je "velmi čistý starý muž", což kontrastuje s tím, že je v Steptoe and Son označován za "špinavého starého muže". Ve skutečnosti nebyl vůbec jako jeho postava Steptoe, byl elegantní a kultivovaný. Mezi jeho další významné filmové role patřila postava Billa Gaye ve filmu In Search of the Castaways (1962) od Walta Disneye, role v The Boys (1962) a Berta Thompsona v Holiday on the Buses (1973). Objevil se také ve filmech jako Odd Man Out (1947), Witchfinder General (1968) a v roce 1982 v Terence Daviesově filmu Death and Transfiguration, kde hrál umírajícího starého muže, který se konečně vyrovnává se svou homosexualitou. Jeho výkon v tomto krátkém filmu, který byl součástí The Terence Davies Trilogy (1983), mu přinesl kritické uznání. Divadelní kariéra Brambell byl také významným divadelním hercem. V roce 1966 hrál Ebenezera Scrooge v muzikálové verzi A Christmas Carol. V roce 1971 hrál hlavní roli v premiéře hry Erica Chappella The Banana Box, kde ztvárnil postavu Rooksbyho. Tato hra byla později adaptována pro televizi pod názvem Rising Damp, přičemž postava Rooksbyho byla přejmenována na Rigsbyho a hrál ji Leonard Rossiter. Pozdější kariéra a život Po skončení poslední série Steptoe and Son v roce 1974 měl Brambell několik hostujících rolí ve filmech a v televizi. S Corbettem také podnikli v roce 1977 turné po Austrálii a Novém Zélandu s divadelní produkcí založenou na Steptoe and Son. Naposledy se spolu objevili v postavách v reklamě na kávu Kenco v roce 1981. Wilfrid Brambell žil většinu svého pozdějšího života v malém bytě v londýnském Pimlicu, obklopen starožitnostmi. Až do konce si zachoval velkou vitalitu, pravidelně pracoval a rád cestoval do zahraničí. Po boji s rakovinou zemřel 18. ledna 1985 ve Westminster Hospital v Londýně a byl zpopelněn v Streatham Parku.