Laurel Cronin

Laurel Cronin (10. října 1939 – 26. října 1992) byla americká herečka, zpěvačka a tanečnice narozená ve Forest Park v Illinois, USA. Během své kariéry se stala významnou postavou chicagského divadelního světa, kde působila více než třicet let, než se v roce 1990 přestěhovala do Los Angeles, aby se věnovala filmové kariéře. Divadelní kariéra Laurel Cronin byla po tři desetiletí stálicí chicagské divadelní scény, kde získala uznání za své výrazné herecké výkony. V roce 1987 získala prestižní Joseph Jefferson Award pro nejlepší herečku za ztvárnění role paní Hardcastlové ve hře She Stoops to Conquer v Court Theatre. Během své divadelní kariéry byla také nominována na několik dalších ocenění Joseph Jefferson Award - v roce 1979 za roli ve hře Gemini v Apollo Theatre Center, v roce 1982 za vedlejší roli ve hře The Italian Straw Hat v Court Theatre, v roce 1984 za vedlejší roli ve hře What I Did Last Summer v Northlight Theatre a v roce 1985 za hlavní roli ve hře The Birthday Party v Court Theatre. V roce 1977 získala Joseph Jefferson Citation za hlavní roli ve hře Company v Summer Comedy Theatre v Chicagu. Její divadelní repertoár zahrnoval také roli v komedii A Flea in Her Ear v Goodman Theatre (1988) a v muzikálu Nunsense v Drury Lane Theatre (1990). V roce 1980 se objevila také na Broadwayi ve hře Passione a byla součástí prvního národního turné muzikálu Annie. Filmová kariéra Přestože její filmová kariéra trvala pouhé dva roky, Laurel Cronin se stihla objevit v několika významných hollywoodských produkcích. V roce 1991 debutovala ve filmu Hook režiséra Stevena Spielberga, kde hrála po boku Robina Williamse a Dustina Hoffmana. V roce 1992 následovaly čtyři filmy, které se staly jejím odkazem v kinematografii. V rodinné komedii Beethoven ztvárnila roli Devonie Peet, kde také zazpívala píseň Lady Marmalade. Ve filmu Housesitter režiséra Franka Oze hrála postavu Mary (Mary Duncle), kde sdílela plátno se Stevem Martinem a Goldie Hawn. Film byl kritikem Rogerem Ebertem oceněn za herecké výkony, přičemž Cronin byla zmíněna jako součást "solidních vedlejších rolí". V dramatu A League of Their Own režisérky Penny Marshallové ztvárnila Maidu Gillespie. Tento film byl v roce 2012 vybrán pro uchování v Národním filmovém registru Spojených států Knihovnou Kongresu jako "kulturně, historicky nebo esteticky významný". Televizní práce Kromě filmů se Laurel Cronin objevila také v několika televizních projektech. Byla pravidelnou postavou v krátkodobém sitcomu Julie, který produkoval Blake Edwards. Její televizní kredity zahrnují také role v seriálech Murphy Brown, Brooklyn Bridge a Baby Talk, stejně jako v televizních kriminálních filmech Lady Blue, Dillinger a Crime Story, pilotním dílu seriálu produkovaného Michaelem Mannem a režírovaném Abelem Ferrarou. Laurel Cronin zemřela 26. října 1992 v Chicagu ve věku 53 let na rakovinu, pouhých šestnáct dní po svých narozeninách. Přestože její filmová kariéra byla krátká, zanechala trvalý dojem svými výraznými vedlejšími rolemi v několika populárních filmech počátku 90. let.