Sidney J. Furie, narozen 28. února 1933 v Torontu v Kanadě, režisér, scenárista a producent. Tento všestranný filmový tvůrce s kariérou přesahující šest desetiletí patří mezi nejvýznamnější kanadské režiséry, kteří dosáhli mezinárodního úspěchu.
Počátky kariéry v Kanadě
Furie se o filmovou režii začal zajímat již v šesti letech po zhlédnutí filmu Captains Courageous (1937). Vystudoval Carnegie Institute of Technology (později přejmenovaný na Carnegie-Mellon University) a v roce 1954 nastoupil do Canadian Broadcasting Corporation (CBC) jako scenárista a režisér. Zde vytvořil televizní seriál Hudson's Bay a položil základy své budoucí kariéry.
V roce 1957 natočil svůj celovečerní debut A Dangerous Age, který je považován za první anglicky mluvený hraný film v historii kanadské kinematografie. Tento snímek, inspirovaný Furieho vlastní zkušeností s útěkem mladého páru, který se chce vzít, byl v Kanadě přehlížen, ale získal uznání britských kritiků. O dva roky později následoval jeho druhý nezávislý film A Cool Sound from Hell (1959), zachycující beatnickou generaci a drogovou scénu v Torontu. Oba filmy byly průkopnické v době, kdy v Kanadě prakticky neexistoval filmový průmysl.
Britské období
Díky pozitivním ohlasům na své rané filmy se Furie v roce 1960 přestěhoval do Londýna, kde začal budovat svou mezinárodní kariéru. Nejprve se věnoval hororovým snímkům jako Dr. Blood's Coffin (1961) a The Snake Woman (1961). Prvního komerčního úspěchu dosáhl s hudebním filmem The Young Ones (1961) s Cliffem Richardem. V roce 1961 natočil pět celovečerních filmů, což svědčí o jeho mimořádné produktivitě.
Významným milníkem v jeho kariéře byl film The Leather Boys (1964), sociální drama z prostředí dělnické třídy, které je dnes považováno za průkopnické dílo queer kinematografie. Skutečný průlom však přišel s filmem The Ipcress File (1965), špionážním thrillerem s Michaelem Cainem v roli agenta Harryho Palmera. Tento film, který byl zamýšlen jako realističtější alternativa k bondovkám, získal cenu BAFTA za nejlepší britský film a byl nominován na Zlatou palmu v Cannes. Furie zde rozvinul svůj charakteristický vizuální styl s dynamickým pohybem kamery a neobvyklými úhly záběrů.
Hollywoodská éra
Po úspěchu v Británii se Furie přesunul do Hollywoodu, kde zahájil americkou část své kariéry westernem The Appaloosa (1966) s Marlonem Brandem. Následoval špionážní thriller The Naked Runner (1967) s Frankem Sinatrou. Společnost Paramount Pictures mu nabídla smlouvu na čtyři filmy, mezi nimiž byly The Lawyer (1970), Little Fauss and Big Halsy (1970), Lady Sings the Blues (1972) a Hit! (1973).
Mimořádný úspěch zaznamenal s filmem Lady Sings the Blues (1972), biografickým dramatem o jazzové zpěvačce Billie Holiday, v němž hlavní roli ztvárnila Diana Ross, která za svůj výkon získala nominaci na Oscara. Film byl v roce 2006 uveden do síně slávy Black Movie Awards. Furie měl původně režírovat i slavný film The Godfather, ale nakonec byl nahrazen Francisem Fordem Coppolou.
Žánrová rozmanitost
V průběhu 70. a 80. let Furie prokázal svou všestrannost natáčením filmů různých žánrů. Mezi jeho významná díla z tohoto období patří válečný film The Boys in Company C (1978), který je považován za jeden z prvních filmů o vietnamské válce a později inspiroval Stanleyho Kubricka při tvorbě Full Metal Jacket. Následoval hororový snímek The Entity (1982), který Martin Scorsese označil za čtvrtý nejlepší horor všech dob.
V roce 1986 Furie režíroval akční válečný film Iron Eagle, který se stal základem úspěšné filmové série. O rok později natočil Superman IV: The Quest for Peace (1987), jehož produkci však poznamenaly výrazné rozpočtové škrty a omezení, která Furiemu neumožnila plně realizovat jeho vizi.
Pozdější kariéra
Od 90. let se Furie částečně vrátil do Kanady a věnoval se režii televizních seriálů jako Pensacola: Wings of Gold, Lonesome Dove: The Series a V.I.P. Natáčel také filmy určené přímo pro video a televizní produkce. V roce 2001 režíroval válečné drama Going Back, které patří mezi jeho oblíbené filmy.
I ve vyšším věku zůstal Furie aktivní. V roce 2018 natočil nezávislou road movie Drive Me to Vegas and Mars a v roce 2022, ve věku 89 let, režíroval komediální drama Finding Hannah. V roce 2010 obdržel od Directors Guild of Canada ocenění za celoživotní dílo, čímž byla uznána jeho průkopnická role v kanadské kinematografii.
Sidney J. Furie je považován za režiséra s výrazným autorským rukopisem, který dokázal povznést žánrové filmy prostřednictvím silného vizuálního stylu a atmosférické režie. Během své kariéry spolupracoval s hvězdami jako Marlon Brando, Frank Sinatra, Robert Redford, Diana Ross, Michael Caine, Peter O'Toole, Gene Hackman, Donald Sutherland a Laurence Olivier. Jeho filmy inspirovaly některé z nejuznávanějších režisérů včetně Stanleyho Kubricka a Quentina Tarantina.