Henning Bendtsen: Nejlepší filmy a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Henning Bendtsen: Filmy a seriály

  • Evropa
    Evropa (1991)
    Film
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    74%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    1
  • Rudá kápě
    Rudá kápě (1967)
    Film
    Hagard, syn zabitého norského krále, touží po pomstě vůči rivalizujícímu klanu, který stál za vraždou. Dokáže se však na chvíli ovládnout a uzavřít příměří. Zároveň se zamiluje do Signe, dcery svého bývalého nepřítele. Signeho bývalý milenec, planoucí žárlivostí, příměří poruší a zařídí, aby to vypadalo, že za to může Hagard. (Film byl dabován do tří jazykových verzí – dánské, švédské a islandské – jedna pro každou zemi produkce.)
    Žánry:DramaHistorický
    67%
    Hagard, syn zabitého norského krále, touží po pomstě vůči rivalizujícímu klanu, který stál za vraždou. Dokáže se však na chvíli ovládnout a uzavřít příměří. Zároveň se zamiluje do Signe, dcery svého bývalého nepřítele. Signeho bývalý milenec, planoucí žárlivostí, příměří poruší a zařídí, aby to vypadalo, že za to může Hagard. (Film byl dabován do tří jazykových verzí – dánské, švédské a islandské – jedna pro každou zemi produkce.)
    Žánry:DramaHistorický
    2
  • Pigen og millionæren
    Pigen og millionæren (1965)
    Film
    64%
    3
  • Paw
    Paw (1959)
    Film
    63%
    4
  • Bussen
    Bussen (1963)
    Film
    Hlavní hrdina je bodrý řidič autobusu, oblíbený mezi cestujícími, vlastně celou komunitou. Autobus je ale starý a potřebuje vyměnit. Řidiče navíc potřebují všichni v okolí jako údržbáře, pomáhá s toulavým dobytkem, domácími spotřebiči, dětem s úkoly, s nejrůznějšími pochůzkami a jednou dokonce asistuje u porodu. Pokrok ho ale nechává za sebou a místní obecní rada plánuje řešení, které zahrnuje nový autobus a řidiče. Komunita se vzbouří a místní porodní bába (manželka starosty) se zasadí o to, aby si místní řidiče udrželi. Ten nakonec zůstane ve své funkci, ale v novém autobuse.
    63%
    Hlavní hrdina je bodrý řidič autobusu, oblíbený mezi cestujícími, vlastně celou komunitou. Autobus je ale starý a potřebuje vyměnit. Řidiče navíc potřebují všichni v okolí jako údržbáře, pomáhá s toulavým dobytkem, domácími spotřebiči, dětem s úkoly, s nejrůznějšími pochůzkami a jednou dokonce asistuje u porodu. Pokrok ho ale nechává za sebou a místní obecní rada plánuje řešení, které zahrnuje nový autobus a řidiče. Komunita se vzbouří a místní porodní bába (manželka starosty) se zasadí o to, aby si místní řidiče udrželi. Ten nakonec zůstane ve své funkci, ale v novém autobuse.
    5
  • Epidemic
    Epidemic (1987)
    Film
    59%
    6
  • Den store gavtyv
    Den store gavtyv (1956)
    Film
    59%
    7
  • Landsbylægen
    Landsbylægen (1961)
    Film
    Starý doktor Bonnesen je unavený stařík. Chce prodat svou praxi a dopisuje si s mladým doktorem Jensem Wintherem. Jens přijíždí do Fjorslevu prodiskutovat možné převzetí Bonnesenovy praxe a jeho pacientů. Přivítá ho Bonnesenova krásná mladá hospodyně, Anne Mette Kroghová. Bonnesen si Jense Winthera oblíbí a dá mu nabídku, která se neodmítá.
    Žánry:Rodinný
    57%
    Starý doktor Bonnesen je unavený stařík. Chce prodat svou praxi a dopisuje si s mladým doktorem Jensem Wintherem. Jens přijíždí do Fjorslevu prodiskutovat možné převzetí Bonnesenovy praxe a jeho pacientů. Přivítá ho Bonnesenova krásná mladá hospodyně, Anne Mette Kroghová. Bonnesen si Jense Winthera oblíbí a dá mu nabídku, která se neodmítá.
    Žánry:Rodinný
    8

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.