Maxmilián Hornyš

Maxmilián Hornyš (10. 4. 1927, Krnov – 24. 1. 2015, Vranovice u Brna) byl český herec a dabér. Absolvoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, kde studium dokončil v roce 1951. Po studiích působil postupně v několika regionálních divadlech – v Českém Těšíně, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (dnešní Klicperovo divadlo). V roce 1967 zakotvil v brněnském Divadle bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno), kde setrval až do odchodu do důchodu. Filmová kariéra Před filmovou kamerou debutoval Maxmilián Hornyš v roce 1973 v televizní inscenaci Albert Einstein, kterou režíroval Milan Pásek. Následovala televizní pohádka Pohádka z větrného lesa (1976) v režii Pavla Rímského. V roce 1982 dostal menší role ve dvou celovečerních filmech – v hudební komedii Únos Moravanky režiséra Milana Muchny a v pohádce Za humny je drak, kterou režíroval Radim Cvrček. V roce 1985 se objevil v televizním filmu Trpká chuť slávy. Jeho filmografie zahrnuje také divadelní záznamy – Lumpacivagabundus (1970) a Vévodkyně valdštejnských vojsk (1985). Televizní tvorba V televizní tvorbě se Maxmilián Hornyš prosadil především v seriálech. V roce 1985 účinkoval v seriálu My holky z městečka. Širší divácké povědomí získal díky populárnímu seriálu Četnické humoresky (1997), kde se objevil ve dvou epizodách první série – v díle Krkatá bába a v díle Narodil se Kristus Pán. V roce 1989 si zahrál v kriminálním příběhu Stopy zločinu: Recept na rozloučenou. Kromě herectví se intenzivně věnoval také dabingu a rozhlasové tvorbě, kde pravidelně spolupracoval s brněnským rozhlasem. Divadelní kariéra a osobní život Ačkoliv byl Maxmilián Hornyš primárně divadelním hercem, ve filmové a televizní tvorbě se objevoval spíše v menších a epizodních rolích. V divadle ztvárnil řadu významných postav, mezi které patřily hlavní role ve hrách dramatika Daňka (Dva na koni a jeden na oslu). Z dalších divadelních rolí vynikl jako starý klaun Bambula v inscenaci hry Pavla Kohouta August August, august či jako Kazarin v Lermontovově Maškarádě. V sezoně 1980/81 hostoval v pražském Národním divadle, kde nahradil nemocného Luďka Munzara v roli Rejtara v Macháčkově nastudování Vévodkyně valdštejnských vojsk. Z prvního manželství s herečkou Carmen Mayerovou (*1944) měl dceru Kateřinu Hornyšovou, která se stala redaktorkou. Jeho druhou manželkou byla herečka Libuše Billová (1934-2021), s níž žil až do své smrti. Poslední léta života strávil ve Vranovicích u Brna, kde také 24. ledna 2015 zemřel.