Hana Prošková

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Hana Prošková
Hana Prošková, rozená Bořkovcová (30. listopadu 1924 Praha – 4. října 2002 tamtéž) byla česká spisovatelka především detektivních povídek a novel. Hana Prošková se narodila v rodině hudebního skladatele Pavla Bořkovce. Po maturitě na Dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské strávila zbytek druhé světové války jako totálně nasazená v leteckém průmyslu. Po válce vystřídala celou řadu zaměstnání (byla soustružnicí, telefonistkou i reklamní kreslířkou) až se roku 1966 stala redaktorkou v nakladatelství Albatros, kde pracovala až do důchodu. Literární začátky a detektivní tvorba Do literatury vstoupila Hana Prošková roku 1962 jako básnířka (lyrická sbírka Oblaka). Nejširší veřejnosti je ale známá jako autorka perfektně psychologicky prokreslených detektivních povídek a novel spojených ve většině případů dvěma hlavními hrdiny – amatérským detektivem a znalcem lidské povahy malířem Horácem a kriminalistou nadporučíkem a později kapitánem Vašátkem. Její bibliografie detektivních příběhů tvoří celkem 11 povídkových knih: „Měsíc s dýmkou" (1966), „Černé jako smola" (1969), „Smrt programátora" (1971), „Tajemství obří číše" (1973), „Tajemství planet" (1976), „Zlá panenka" (1978), „Jahody se šlehačkou" (1982), „Kopistnaté prsty" (1986), „Rýže po charvátsku", „Stínová hra" (1989) a „Jak namalovat smrt" (1999). Filmové a televizní adaptace Řada jejích děl se dočkala filmového nebo televizního zpracování. První televizní adaptace díla Hany Proškové pochází už z roku 1967. Byla vysílána pod názvem Měsíc s dýmkou a vychází z povídky ze stejnojmenné knihy. Ta už posloužila jako předloha stejnojmenného televizního filmu v roce 1967 (režie Zdeněk Kubeček) podle scénáře samotné Hany Proškové, s Václavem Voskou jako Horácem a Jiřím Holým jako Vašátkem. Zvláštní případ – V hlavních rolích: Radovan Lukavský jako Vašátko a Josef Kemr jako Horác. Scénář D. Makovička a H. Prošková. Režie H. Bočan. ČST 1971. Námět podle povídky Hany Proškové „Prostý případ statistiky". Povídka Prostý případ statistiky ze sbírky Tajemství obří číše (1973) nabízí detektivní pátrání po vrahovi paní Nejtkové. Kapitánu Horovi (Radovan Lukavský) vyšetřování komplikuje manžel zavražděné, který tvrdí, že zločin spáchal on a pak se postřelil brokovnicí. Moderní adaptace a odkaz Detektivky podle Proškové případně Detektivky podle Hany Proškové jsou český cyklus osmi detektivních televizních filmů České televize podle románů Hany Proškové. Jde o novodobé adaptace případů komisaře Vašátka a jeho přítele malíře Horáce s Viktorem Preissem a Davidem Matáskem v hlavních rolích. Scénář napsaly Jana Knitlová (první, druhý, čtvrtý a pátý film) a Lucie Bělohradská (třetí, šestý, sedmý a osmý film), filmy režírovala Lucie Bělohradská. Hana Prošková byla též spoluautorkou televizních dramatizací novel Měsíc s dýmkou a Zvláštní případ. Ne náhodou si za to vysloužila přezdívku „česká Agatha Christie".



Hana Prošková: Filmy a pořady 15


Dodatečné informace

Narození:
30. 11. 1924
Úmrtí:
4. 10. 2002
Praha

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.