Catherine Jourdan

Catherine Jourdan (12. října 1948, Azay-le-Rideau, Indre-et-Loire, Francie – 18. února 2011, Paříž, Francie) byla francouzská herečka, která se během své kariéry objevila ve 22 filmech a televizních pořadech mezi lety 1967 a 1989. Počátky kariéry a průlomové role Catherine Jourdan, vlastním jménem Catherine Paule Mignon, vstoupila do světa filmu v roce 1967, kdy debutovala v kultovním snímku Le Samouraï (Samuraj) režiséra Jean-Pierre Melvilla. V tomto filmu, který je dnes považován za jeden z nejvlivnějších francouzských kriminálních thrillerů všech dob, ztvárnila menší, ale zapamatovatelnou roli šatnářky. Film s Alainem Delonem v hlavní roli nájemného vraha se stal klasikou francouzské kinematografie a odstartoval Jourdaninu hereckou kariéru. Hlavní role a umělecká tvorba Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1970, kdy získala hlavní roli ve filmu Eden and After (L'Eden et après) avantgardního režiséra Alaina Robbe-Grilleta. V tomto experimentálním snímku, který byl uveden do soutěže na 20. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, ztvárnila postavu Violette, studentky, která se svými přáteli provozuje podivné rituály v kavárně zvané Eden. Podle režiséra Robbe-Grilleta to byla právě 22letá Jourdan, která "se filmu zmocnila a stal se jejím příběhem". Film byl natočen bez klasického scénáře, jeho struktura byla vytvořena pomocí dvanáctitónové techniky inspirované skladatelem Arnoldem Schoenbergem. Kritici popisovali snímek jako směs Alenky v říši divů a Markýze de Sade, s výraznými surrealistickými a erotickými prvky. Další významné filmy V roce 1968 se Catherine Jourdan objevila po boku Marianne Faithfull a Alaina Delona v kontroverzním erotickém dramatu The Girl on a Motorcycle (Dívka na motocyklu). Film režiséra Jacka Cardiffa byl prvním snímkem, který v USA získal hodnocení X, a byl později přejmenován na "Naked Under Leather" (Nahá pod kůží). Jourdan zde ztvárnila vedlejší roli, zatímco hlavní postavou byla Rebecca v podání Marianne Faithfull, mladá žena hledající svobodu na své motorce. Mezi další významné filmy v její filmografii patří Le Petit Matin (1971), Les Rendezvous en Foret (1971) a komedie Les 4 Charlots Mousquetaires (1973). V polovině 70. let se objevila ve filmech Blondy (1975) a Vortex (1976). Její filmografie pokračovala snímky Guerres civiles en France (1978) a Zoo-Zero (1978). Na počátku 80. let hrála v El Diablo y la Dama (1983) a později v L'Araignee de Satin (1986). Osobitý styl a odkaz Catherine Jourdan byla známá svým osobitým vzhledem a přirozeným charismatem před kamerou. Její krátké blond vlasy a výrazné rysy z ní učinily jednu z nezapomenutelných tváří francouzské kinematografie 60. a 70. let. Kritici ji často přirovnávali k Mie Farrow, přičemž oceňovali její schopnost kombinovat křehkost s chladnou smyslností. Přestože nikdy nedosáhla takové slávy jako některé její současnice, její role ve filmech jako Eden and After a Le Samouraï jí zajistily trvalé místo v historii evropského artového filmu. Catherine Jourdan zemřela 18. února 2011 v Paříži ve věku 62 let, zanechávajíc za sebou pozoruhodné filmové dědictví, které dodnes inspiruje milovníky experimentální kinematografie.