Giuseppe Andrews

Giuseppe Andrews (narozen jako Joey Murcia Jr., 25. dubna 1979, Key Largo, Florida) je americký bývalý herec, režisér, scenárista, hudebník a filmař, který získal kultovní status díky svým experimentálním filmům a výrazným hereckým rolím. Dětství a začátky kariéry Andrews vyrůstal v prostředí karavanových parků, což později výrazně ovlivnilo jeho filmovou tvorbu. Po rozvodu rodičů se s otcem přestěhoval do Los Angeles, kde nějakou dobu žili v dodávce. Jeho herecká kariéra začala v 10 letech, když byl společně s otcem obsazen do lokální televizní reklamy. Svůj filmový debut zaznamenal v roce 1989 ve snímku Getting It Right. Své rodné jméno Joey později změnil na Giuseppe podle italského skladatele Giuseppe Verdiho, protože své původní jméno považoval za příliš dětské. Průlom v Hollywoodu Andrews se postupně prosadil v Hollywoodu, kde získal vedlejší role v několika významných filmech včetně Independence Day (1996), American History X (1998), Pleasantville (1998) a Never Been Kissed (1999). V Independence Day ztvárnil postavu Troye Casse, nejmladšího syna vysloužilého pilota z Vietnamu, kterého hrál Randy Quaid. Tato role vedla k jeho účinkování v hudebním videu skupiny The Smashing Pumpkins "1979", když ho Billy Corgan po zhlédnutí filmu oslovil s nabídkou. Skutečný průlom v jeho kariéře přišel v roce 1999 s hlavní rolí v teenagerské komedii Detroit Rock City, která vypráví příběh čtyř dospívajících chlapců v Kiss tribute kapele, kteří se snaží dostat na koncert svých idolů v Detroitu v roce 1978. Film získal svůj název podle stejnojmenné písně skupiny Kiss. Andrews zde ztvárnil postavu Lexe, jednoho ze čtyř hlavních protagonistů a baskytaristu kapely Mystery. Přestože film komerčně neuspěl, získal si kultovní status mezi fanoušky. Výrazné filmové role V roce 2002 se Andrews objevil v hororové komedii Cabin Fever, kde ztvárnil bizarní postavu zástupce šerifa. V tomto filmu se opět setkal se svým kolegou z Detroit Rock City, Jamesem DeBellem. Svou roli zástupce šerifa si zopakoval v sequelu Cabin Fever 2: Spring Fever (2009). Mezi jeho další významné filmové role patří účinkování ve snímcích Neo Ned (2005), 2001 Maniacs (2005) a Look (2007). V televizní tvorbě je Andrews známý především díky roli Germa v seriálu Two Guys, a Girl and a Pizza Place (1998). Významná byla také jeho hlavní role Milese Novacka ve druhé sezóně sitcomu Nick Freno: Licensed Teacher (1997-1998). Později se objevil také v deváté sezóně populárního seriálu CSI: Crime Scene Investigation, konkrétně v epizodě "Let It Bleed". Režisérská kariéra V roce 1999, ve stejném roce, kdy zazářil jako dospělý herec v bujné road movie Detroit Rock City, Andrews zakotvil svou filmovou kariéru v avantgardních projektech spíše než v mainstreamových počinech. Napsal a režíroval svůj první nízkorozpočtový experimentální film Touch Me in the Morning, ve kterém také hrál hlavní roli. Tento film vypráví příběh "Coney Island McGuire", syna alkoholického otce, který byl ve vězení, a matky posedlé flatulencí. Po svém režisérském debutu natočil Andrews více než 50 filmů, z nichž mnohé byly klasifikovány jako experimentální. Mezi jeho další experimentální projekty patří filmy jako "Grandpa" a "Period Piece", které odrážejí kulturu karavanových parků, kterou znal z mládí. Zatímco zbytek Ameriky spal, Andrews jako DIY filmař a hudebník vytvořil přes 30 experimentálních celovečerních filmů. Odehrávají se v jakémsi šíleném alternativním vesmíru (konkrétně ve Ventuře v Kalifornii) a vystupují v nich skuteční alkoholici a narkomani, senioři s vulgárním slovníkem a obyvatelé karavanových parků oblečení v kravských kostýmech a parukách z kostýmových obchodů. Andrews získal značný úspěch a proslulost díky psaní, režírování, skládání hudby, střihu, natáčení a produkci řady avantgardních filmů a režírování několika experimentálních nezávislých snímků. Režisér Adam Rifkin o něm řekl: "Giuseppe Andrews je nejdivočejší originální filmař pracující v kinematografii dneška. Bez ohledu na to, jaké nové věci zkouší, vše je vždy typické pro Giuseppe Andrewse. Je to skutečný auteur." Rifkin také režíroval dokument o Andrewsovi s názvem Giuseppe Makes a Movie. Hudební kariéra a osobní život Andrews se objevil také v hudebních videích skupiny The Smashing Pumpkins - kromě již zmíněného "1979" účinkoval i v klipu "Perfect". Kromě herectví a režírování se věnoval i hudbě, skládal a nahrával vlastní skladby, které často využíval ve svých filmech. V roce 2015 Andrews zcela zmizel z veřejného života. Důvody jeho odchodu z filmového průmyslu nejsou známy, ale zanechal za sebou jedinečné dílo, které mu zajistilo kultovní status mezi fanoušky nezávislé kinematografie.