Jiří Hurta

Jiří Hurta, 19. května 1920, Okrouhličtí Dvořáci u Havlíčkova Brodu, Československo – 30. října 1992, Mnichovo Hradiště, Československo, byl český herec, spíkr, dramatik, rozhlasový režisér, hlasatel, autor rozhlasových her, rozhlasový redaktor a divadelní režisér. Původ a vzdělání Jiří Hurta, vlastním jménem Josef Jiří Hurta, pocházel z umělecké rodiny. Jeho otec Jaroslav Hurt (1877-1959) byl významným českým hercem, režisérem, divadelním ředitelem a pedagogem, který působil v Národním divadle a později vyučoval na pražské konzervatoři a Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jiří tak vyrůstal v prostředí, které formovalo jeho budoucí umělecké směřování a poskytlo mu cenné kontakty v divadelním a filmovém světě. Filmová kariéra Jiří Hurta se ve filmovém průmyslu prosadil především jako charakterní herec menších rolí. Jeho filmografie zahrnuje několik významných českých historických snímků. V roce 1946 se objevil ve dvou filmech, kde ztvárnil role vysokého gestapáka a četníka. Významnou etapou jeho herecké kariéry byla účast v husitské trilogii režiséra Otakara Vávry. V roce 1954 si zahrál ve filmu Jan Hus, kde byl součástí rozsáhlého hereckého obsazení vedle takových hvězd jako Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec či Rudolf Hrušínský. V roce 1955 se objevil ve filmech Jan Žižka, kde ztvárnil roli Valenty, a také v historickém snímku Jan Roháč z Dubé, kde hrál rytíře u krále Zikmunda. V roce 1956 pak účinkoval v závěrečném dílu husitské trilogie Proti všem, čímž završil svou účast v tomto monumentálním filmovém projektu. Další filmové role V roce 1962 se Jiří Hurta objevil ve dvou filmech, kde ztvárnil role traktoristy Lišky a gestapáka. Jeho filmografie pokračovala i v pozdějších letech, kdy v roce 1969 hrál roli mnicha. Ačkoliv se jednalo převážně o menší role, Hurta dokázal každé postavě vtisknout osobitý charakter a přesvědčivost. Rozhlasová a divadelní činnost Vedle filmového herectví se Jiří Hurta významně realizoval v rozhlase, kde působil jako hlasatel, režisér a redaktor. Byl také autorem rozhlasových her, čímž přispěl k rozvoji tohoto specifického dramatického žánru. Jeho všestranný talent se projevil i v divadelní režii, kde mohl zúročit zkušenosti získané od svého otce, významného divadelního pedagoga. Literární činnost Kromě herecké a režijní práce se Jiří Hurta věnoval i dramatické tvorbě. Jeho literární činnost doplňovala jeho rozhlasovou práci a svědčila o jeho komplexním přístupu k umělecké tvorbě. Jiří Hurta patřil ke generaci umělců, kteří svou tvorbou přispěli k rozvoji české kinematografie v poválečném období. Přestože nebyl hercem hlavních rolí, jeho účast v několika významných historických filmech, zejména v husitské trilogii Otakara Vávry, zajistila jeho místo v historii českého filmu. Zemřel 30. října 1992 v Mnichově Hradišti ve věku 72 let.