Věkoslav Satoria

Věkoslav Satoria, herec, narozen roku 1887, vlastním jménem Václav Satorie, se narodil do rodiny Františka Satorie a jeho ženy Bohumily rozené Drábkové. Vyrůstal se dvěma mladšími sestrami a jeho životní cesta nebyla přímočará. Počátky kariéry V letech 1907-1908 se pokoušel prosadit v kabaretu U Rozvařilů za ředitele Sodomy, avšak z dochovaných zdrojů vyplývá, že neuspěl a na další hereckou dráhu dočasně rezignoval. Místo toho vystudoval účetnictví a nastoupil jako účetní v továrně na výrobu dýmek. Ke konci 20. let působil také jako redaktor a stal se členem filmové unie, což mu později otevřelo dveře do světa filmu. Filmová kariéra Věkoslav Satoria se ve filmu začal objevovat až ve zralém věku. V letech 1932 až 1944 si zahrál ve 40 filmech, většinou v menších či epizodních rolích. Jeho filmová kariéra začala v roce 1932, kdy se objevil ve dvou snímcích. V komedii Lelíček ve službách Sherlocka Holmese s Vlastou Burianem v hlavní roli pouze statoval. Výraznější roli získal jako kočí pantáta Češka z Lánů, který přiváží nového podučitele Čermáka. Období největší aktivity Rok 1933 byl pro Satoriu mimořádně plodný, kdy se objevil v devíti filmech. Mezi jeho další významné snímky patřil Pobočník Jeho Výsosti (1933), kde se objevil po boku Vlasty Buriana, Suzanne Marwille a dalších významných herců té doby. V roce 1937 si zahrál v dramatu Hordubalové, natočeném podle románu Karla Čapka, kde se objevil společně s Jaroslavem Vojtou a Paľem Bielikem. Během protektorátu pokračoval v herecké činnosti a jeho poslední známý film byl Skalní plemeno z roku 1944, kde se objevil v menší roli vedle herců jako Otomar Korbelář, Jaroslav Vojta a Terezie Brzková. Herecký profil Věkoslav Satoria patřil mezi charakterní herce druhého plánu, kteří sice nezískávali hlavní role, ale svou přítomností dotvářeli autentickou atmosféru československých filmů 30. a 40. let 20. století. Jeho herecký rejstřík zahrnoval především menší role vesnických postav, úředníků a dalších epizodních figur. Přestože nebyl hvězdou první velikosti, jeho účast ve čtyřech desítkách filmů během dvanácti let svědčí o tom, že byl spolehlivým a vyhledávaným hercem pro menší role. Závěr života O životě Věkoslava Satorii po roce 1950 bohužel nemáme žádné dochované informace. Datum a místo jeho úmrtí zůstává neznámé, stejně jako okolnosti jeho posledních let. Jeho filmový odkaz však zůstává zachován v klasických dílech československé kinematografie, která dodnes patří k základům české filmové historie.