Enrico Lo Verso, narozen 18. ledna 1964 v Palermu na Sicílii, je italský herec, který se díky svému talentu a všestrannosti prosadil v mezinárodní kinematografii. Studoval herectví na prestižních italských školách Centro Sperimentale di Cinematografia a Istituto Nazionale del Dramma Antico, kde získal pevné základy pro svou budoucí kariéru.
Počátky kariéry
Svou hereckou dráhu zahájil v roce 1988 malou rolí ve filmu Nulla ci può fermare režiséra Antonella Grimaldiho. Od té doby kombinoval práci v divadle, televizi a filmu, přičemž postupně budoval svou pověst talentovaného herce. Přestože byl zpočátku považován spíše za divadelního umělce, jeho filmová kariéra nabyla na významu v 90. letech.
Spolupráce s Giannim Ameliem
Zásadní zlom v jeho kariéře přišel díky spolupráci s renomovaným italským režisérem Giannim Ameliem. V roce 1992 ztvárnil roli Antonia ve filmu The Stolen Children (Il Ladro di Bambini), kde přesvědčivě ztvárnil postavu naivního karabiniéra, který má za úkol doprovázet dva chlapce z Milána na Sicílii. Tento výkon mu vynesl nominaci na italskou filmovou cenu David di Donatello.
Amelio si Lo Versa vybral i pro svůj další film Lamerica (1994), dokument o nelegální imigraci, který měl premiéru na filmovém festivalu v Benátkách a získal Evropskou filmovou cenu za nejlepší evropský film. V tomto snímku ztvárnil Lo Verso postavu Gina, jednoho ze dvou Italů, kteří přijíždějí do chudého post-komunistického Albánska s podvodným záměrem založit krycí továrnu na obuv.
Vrcholem jejich spolupráce byl film The Way We Laughed (Così ridevano) z roku 1998, který získal Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách. V tomto emotivním příběhu Lo Verso hraje Giovanniho, negramotného sicilského přistěhovalce, který přijíždí do Turína koncem 50. let, aby se setkal se svým mladším bratrem Pietrem, jenž tam studuje. Film sleduje jejich vztah v průběhu šesti let a zachycuje Giovanniho obětavost a odhodlání zajistit bratrovi lepší budoucnost. Za tento výkon získal Lo Verso cenu Golden Goblet za nejlepšího herce.
Mezinárodní průlom
Na mezinárodní scéně se Lo Verso prosadil rolí v hollywoodském akčním komediálním filmu Hudson Hawk (1991) s Brucem Willisem v hlavní roli. Přestože film nebyl komerčně úspěšný, otevřel Lo Versovi dveře do mezinárodních produkcí.
Významným milníkem v jeho kariéře byla role Riccarda Broschiho ve francouzsko-italsko-belgickém historickém dramatu Farinelli (1994) režiséra Gérarda Corbiaua. Film pojednává o životě slavného kastráta 18. století Carla Broschiho, známého jako Farinelli, a jeho vztahu s bratrem, skladatelem Riccardem, kterého ztvárnil právě Lo Verso. Snímek získal Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.
Další významné role
V roce 2006 se Lo Verso objevil v ambiciózním španělském historickém velkofilmu Captain Alatriste: The Spanish Musketeer (Alatriste), kde ztvárnil postavu sicilského nájemného vraha Gualteria Malatestu po boku Vigga Mortensena v titulní roli. Film, natočený podle populární série románů Artura Péreze-Reverteho, zachycuje období španělského impéria v 17. století.
Lo Verso se také představil v mezinárodně uznávaném filmu Hannibal (2001) a v televizní minisérii Les Misérables (2000), kde spolupracoval s režisérkou Josée Dayan. Jeho filmografie zahrnuje i další významné italské filmy jako La scorta (1993) režiséra Rickyho Tognazziho a Mario, Maria e Mario (1993) Ettoreho Scoly.
Osobní život a současnost
Enrico Lo Verso je od 29. července 1989 ženatý s Elenou Montagnou, s níž má syna Giacoma. Vedle filmové kariéry se věnuje i divadlu a televizi. V roce 2019 se zúčastnil 14. ročníku italské taneční soutěže Ballando con le stelle (italská verze StarDance) s partnerkou Samantou Togni.
Během své kariéry Lo Verso prokázal mimořádnou schopnost ztvárnit širokou škálu postav - od naivních a zranitelných jedinců až po drsné a komplexní charaktery. Jeho intenzivní herecký projev a schopnost vyjádřit emoce beze slov z něj činí jednoho z nejvýraznějších italských herců své generace.