Gérard Watkins

Gérard Watkins, narozen 4. července 1965 v Londýně, je anglicko-francouzský herec, dramatik, režisér a skladatel. Vyrůstal v Norsku a USA, než se v roce 1974 usadil ve Francii. V roce 1983 absolvoval Lycée de St Germain en Laye a následně studoval herectví na prestižních školách Cours Florent a CNSAD (Conservatoire National Supérieur d'Art Dramatique). Divadelní kariéra Jako divadelní herec účinkoval ve více než čtyřiceti inscenacích v Paříži pod vedením významných režisérů jako Véronique Bellegarde, Julie Beres, Jean-Claude Buchard, Elizabeth Chailloux, Michel Didym, André Engel, Frederic Fisbach, Marc François, Daniel Jeanneteau, Philipe Lanton, Jean-Louis Martinelli, Lars Noren, Claude Régy, Yann Ritsema, Bernard Sobel, Viviane Theophilides a Jean-Pierre Vincent. Mezi jeho kritiky oceňované výkony patří role Iana v Blasted od Sarah Kane, Edmonda v Králi Learovi a Rosalindy v Jak se vám líbí. V roce 2005 vystoupil v inscenaci hry Sarah Kane 4:48 Psychose v Brooklyn Academy of Music v New Yorku. Filmová kariéra Ve filmovém světě je Gérard Watkins nejznámější svou rolí Patrice Saint-Claira ve filmu Taken (2008), kde ztvárnil vůdce obchodu s bílým masem, který unesl dceru hlavního hrdiny. Tato role mu přinesla mezinárodní uznání, přestože hrál zápornou postavu. Mezi jeho další významné filmy patří The Diving Bell and the Butterfly (2007, v originále Le Scaphandre et le papillon), kde ztvárnil postavu doktora Cochetona, a Love Me If You Dare (2003, v originále Jeux d'enfants), kde hrál Julienova otce. Režisérská a dramatická tvorba V roce 1994 založil Watkins vlastní divadelní společnost Perdita Ensemble, kde režíroval všechny své hry, včetně La Capitale Secrète, Suivez-Moi, Dans la Forêt Lointaine, Icône, La Tour, Identité, Lost (Replay) a Je ne me Souviens Plus Très Bien. Jeho inscenace byly uváděny na různých místech, od tradičních divadelních scén až po nekonvenční prostory. V roce 2010 získal Grand Prix de Littérature Dramatique a byl nominován na nejlepšího žijícího frankofonního dramatika. Jeho první píseň napsal v roce 1980 a první hru o rok později, což ukazuje na jeho všestranný umělecký talent. Mezinárodní projekty Watkins je držitelem ocenění Beaumarchais Foundation a Villa Médicis Hors-les-Murs za projekt o Evropě, který vytvořil s hereckou školou ERAC pod názvem Europia / fable géo-poétique. Tento projekt byl uveden v rámci Marseille Provence 2013 a později v Avignonu v Cloitre Saint-Louis a na festivalu Reims Scènes d'Europe. Jeho nejnovější divadelní tvorba Scènes de violences conjugales (Scény domácího násilí) se zabývá tématem domácího násilí a jeho dopady na vztahy. Jako syn režiséra Petera Watkinse a jeho francouzské první manželky Françoise plynně hovoří anglicky i francouzsky, což mu umožňuje pracovat v mezinárodním prostředí.