Elmore Leonard

Elmore John Leonard Jr. (11. října 1925, New Orleans, Louisiana, USA – 20. srpna 2013, Bloomfield Township, Michigan, USA) byl americký spisovatel, autor povídek a scénárista, přezdívaný "Dutch". Patřil k nejvýznamnějším americkým autorům kriminálních románů a westernů 20. století, jehož díla se stala předlohou pro řadu úspěšných filmových a televizních adaptací. Počátky kariéry a westernová tvorba Leonard se narodil v New Orleans, ale kvůli otcově práci pro General Motors se rodina často stěhovala, než se v roce 1934 usadila v Detroitu. Po absolvování střední školy University of Detroit Jesuit High School v roce 1943 vstoupil do námořnictva, kde sloužil tři roky v jižním Pacifiku. Po návratu z války vystudoval filozofii na University of Detroit a začal pracovat v reklamní agentuře Campbell Ewald. Svou spisovatelskou kariéru zahájil v 50. letech psaním westernových povídek pro pulpové časopisy. První úspěch zaznamenal v roce 1951, kdy časopis Argosy publikoval jeho povídku "Trail of the Apaches". V roce 1953 vydal svůj první román The Bounty Hunters a následovalo několik dalších westernových románů. Leonard se zaměřoval především na oblast jižní Arizony 80. let 19. století, na kavaleristy a Apače. Jeho westernová díla se vyznačovala realistickým stylem inspirovaným Ernestem Hemingwayem. Filmové adaptace westernů Již v 50. letech se Leonardovy westernové příběhy začaly adaptovat pro film. Jeho povídka "Three-Ten to Yuma" byla v roce 1957 zfilmována jako 3:10 to Yuma s Glennem Fordem a Vanem Heflinem v hlavních rolích. Stejného roku byl natočen i film The Tall T podle Leonardovy povídky. K dalším významným adaptacím patřil film Hombre (1967) s Paulem Newmanem v hlavní roli, který Leonard později označil za svou oblíbenou filmovou adaptaci. Následovaly filmy Valdez Is Coming (1971) s Burtem Lancasterem a Joe Kidd (1972) s Clintem Eastwoodem, pro který Leonard napsal původní scénář. Přechod ke kriminálním románům Koncem 60. let, kdy zájem o westerny upadal, se Leonard přeorientoval na kriminální romány. V roce 1969 vydal svůj první kriminální román The Big Bounce. Zlomovým dílem se stala kniha 52 Pickup z roku 1974, první z řady románů odehrávajících se v Detroitu. Významný vliv na jeho tvorbu měl román The Friends of Eddie Coyle od George V. Higginse, který mu ukázal, jak "uvolnit" svůj styl psaní a rychleji vstupovat do scén. Vrchol kariéry a filmové adaptace V 80. letech Leonard dosáhl širokého uznání. Jeho román LaBrava (1983) získal v roce 1984 cenu Edgar Award za nejlepší detektivní román. Průlom na žebříčku bestsellerů New York Times zaznamenal s románem Glitz (1985), po němž byl označen za "největšího žijícího autora kriminálních románů". Následovala řada úspěšných děl jako Freaky Deaky (1988), Killshot (1989) a Get Shorty (1990). Skutečný průlom v Hollywoodu přišel v 90. letech. V roce 1995 byl natočen film Get Shorty s Johnem Travoltou v hlavní roli, který se stal kasovním hitem a katapultoval Leonarda k ještě větší slávě. Následovaly další úspěšné adaptace: Jackie Brown (1997) režiséra Quentina Tarantina podle románu Rum Punch a Out of Sight (1998) režiséra Stevena Soderbergha s Georgem Clooneym a Jennifer Lopez v hlavních rolích. Tarantino označil Leonarda za významný vliv na svou tvorbu a Leonard sám považoval Jackie Brown za jednu z nejlepších adaptací svých děl. Pozdní tvorba a odkaz I v pokročilém věku Leonard pokračoval v psaní. V roce 2001 The New York Times publikoval jeho "Deset pravidel psaní", která se stala slavnými mezi spisovateli a kritiky. V roce 2005, ve věku 80 let, napsal svůj čtyřicátý román The Hot Kid, který získal některé z nejlepších recenzí jeho dlouhé kariéry. Jeho povídka "Fire in the Hole" se stala základem pro úspěšný televizní seriál Justified (2010-2015), který Leonard velmi oceňoval. Elmore Leonard zemřel 20. srpna 2013 ve věku 87 let na následky mrtvice. Zanechal po sobě rozsáhlé literární dílo čítající 45 románů a desítky povídek. Celkem 26 jeho děl bylo adaptováno pro film nebo televizi. Leonard je ceněn především pro svůj minimalistický styl, autentické dialogy, živé postavy a schopnost kombinovat napětí s humorem. Byl označován jako "Dickens z Detroitu" a jeho vliv na žánr kriminálního románu i filmovou tvorbu zůstává nepopiratelný.