Susi Sánchez

Susi Sánchez, vlastním jménem Asunción Sánchez Abellán, se narodila 21. března 1955 ve Valencii ve Španělsku. Tato uznávaná španělská herečka se během své více než čtyřicetileté kariéry prosadila jako výrazná osobnost divadla, filmu a televize. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájila v 70. letech, kdy se objevila v malé, neakreditované roli ve filmu A Different Couple (1974). Skutečné uznání však získala až v 80. letech díky televizním rolím v seriálech jako Anillos de oro a Platos rotos. V 90. letech její televizní přítomnost dále rostla, když se objevila v populárních španělských seriálech jako Médico de familia, ¡Ay, señor, señor!, Manos a la obra a Cuéntame cómo pasó. Filmová kariéra Významným milníkem v její filmové kariéře byla role královny Isabely I. Kastilské ve filmu Mad Love (Juana la Loca, 2001) režiséra Vicente Arandy. Za tuto roli byla nominována na cenu Španělského svazu herců a hereček. Její filmografie však zahrnuje mnohem více významných děl, především spolupráci s renomovaným španělským režisérem Pedrem Almodóvarem. Spolupráce s Pedrem Almodóvarem Susi Sánchez se stala jednou z Almodóvarových pravidelných spolupracovnic a objevila se v několika jeho filmech. V psychologickém thrilleru The Skin I Live In (La piel que habito, 2011) ztvárnila matku postavy Vicenta. Následovaly role ve filmech I'm So Excited! (Los amantes pasajeros, 2013), Julieta (2016) a Pain and Glory (Dolor y gloria, 2019), kde hrála postavu Beaty po boku Antonia Banderase. Tato spolupráce s jedním z nejvýznamnějších španělských režisérů výrazně přispěla k jejímu mezinárodnímu uznání. Mezinárodní průlom Mezinárodní pozornost si Susi Sánchez získala především díky hlavní roli ve filmu Sunday's Illness (La enfermedad del domingo, 2018) režiséra Ramóna Salazara. V tomto emotivním dramatu ztvárnila Anabel, bohatou ženu, která se po třiceti letech setkává s dcerou, kterou opustila, když jí bylo osm let. Za tento výkon získala v roce 2019 prestižní cenu Goya za nejlepší herečku v hlavní roli. Film byl uveden na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu a později distribuován společností Netflix, což jí přineslo globální publikum. Ocenění a uznání Vrcholem její kariéry se stala role v dramatu Lullaby (Cinco lobitos, 2022) režisérky Alaudy Ruiz de Azúa, kde ztvárnila matku hlavní hrdinky v podání Laiy Costy. Za tento výkon získala svou druhou cenu Goya, tentokrát v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Film byl oceněn na filmovém festivalu v Málaze, kde obě hlavní představitelky získaly ex aequo cenu za nejlepší herecký výkon. Divadelní tvorba Vedle filmové a televizní kariéry je Susi Sánchez také respektovanou divadelní herečkou. Vynikla v divadelních inscenacích jako Cara de plata a Mujeres soñaron caballos, za které byla nominována na cenu Španělského svazu herců a hereček, přičemž za výkon v Cara de plata získala ocenění pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Významná byla také její role v inscenaci Bodas de sangre (Krvavá svatba) od Federica Garcíi Lorcy v režii Josého Luise Gómeze. Současná kariéra V roce 2015 se připojila k obsazení televizního seriálu Carlos, rey emperador, kde ztvárnila Luisu Savojskou. Její filmografie zahrnuje také role v trilogii Baztán (The Invisible Guardian, The Legacy of the Bones, Offering to the Storm) a ve filmu The Sleeping Voice (La voz dormida, 2011). Susi Sánchez je známá svou schopností ztvárnit komplexní ženské postavy s mimořádnou emocionální hloubkou. Její herecký styl se vyznačuje úsporností výrazových prostředků a schopností vyjádřit silné emoce i prostřednictvím minimalistických gest. Díky své všestrannosti a talentu se stala jednou z nejrespektovanějších hereček současné španělské kinematografie.