Kůže, kterou nosím

Dvanáct let po smrti manželky, jež zahynula v explodujícím autě, se renomovanému plastickému chirurgovi Robertu Ledgardovi (Antonio Banderas) podařilo vyvinout odolný typ kůže, který by byl býval jeho milovanou zachránil. Šarmantní muž posedlý ideou, jež sahá za hranice bioetiky, se nenechá spoutat skrupulemi ani v okamžiku, kdy se rozhodne svůj vynález testovat. V thrilleru s prvky melodramatu, natočeném volně podle románu Tarantule (Mygale) Thierryho Jonqueta, se po více než dvaceti letech sešli ke spolupráci Pedro Almodóvar a jeho dávný oblíbenec Antonio Banderas. „Tvář nás definuje,“ říká jeho hrdina, i když sám za tou svou skrývá temné myšlenky. V příběhu, v němž hraje zásadní roli chladně vykalkulovaná a precizně provedená pomsta, Almodóvar za scenáristické pomoci bratra Agustína suverénně kombinuje časové roviny, mezi něž rozpíná svá témata vášně, tělesnosti a pohlavní identity. Jeho devatenáctý film je opět sofistikovanou poctou filmu, tentokrát Hitchcockovi, Buñuelovi či hororu Georgese Franjua Oči bez tváře.