Giuseppe Tornatore

Giuseppe Tornatore, narozen 27. května 1956 v Bagheřii na Sicílii, je italský filmový režisér a scenárista, který je považován za jednoho z tvůrců, kteří navrátili italské kinematografii mezinárodní uznání. Počátky kariéry Tornatore projevil zájem o tvůrčí vyjadřování již v raném věku. V pouhých 16 letech začal režírovat divadelní hry Luigiho Pirandella a Eduarda De Filippa ve východní Sicílii. Zpočátku pracoval jako fotograf na volné noze, přičemž jeho práce byly publikovány v různých fotografických časopisech. Tornatore initially worked as a photographer, seeing his efforts published in various photographic magazines. By the age of 16, he staged had staged two plays, by Luigi Pirandello and Eduardo De Filippo, and then began making documentary films for TV, beginning a long association with Rai in his early 20s. K filmu přešel s dokumentem Le minoranze etniche in Sicilia (Etnické menšiny na Sicílii), který získal cenu na festivalu v Salernu. He worked initially as a freelance photographer. Then, switching to cinema, he made his debut with Le minoranze etniche in Sicilia (The Ethnic Minorities in Sicily), a collaborative documentary film which won a Salerno Festival prize. Následně pracoval pro italskou televizní společnost RAI, než v roce 1985 vydal svůj první celovečerní film Il Camorrista (Profesor), který získal pozitivní ohlas u diváků i kritiky a Tornatore byl oceněn Stříbrnou stuhou pro nejlepšího nového režiséra. He then worked for RAI before releasing his first full-length film,The Professor, in 1985. This evoked a positive response from audiences and critics alike and Tornatore was awarded the Silver Ribbon for best new director. Mezinárodní průlom V roce 1988 přišel Tornatorův největší úspěch, když ve spolupráci s producentem Francem Cristaldim vytvořil film Cinema Paradiso. In 1988, a collaboration with producer Franco Cristaldi gave birth to Tornatore's best known screen work: Cinema Paradiso, a film narrating the life of a successful film director who has returned to his native town in Sicily for the funeral of his mentor. Tento film vypráví příběh úspěšného filmového režiséra, který se vrací do svého rodného města na Sicílii na pohřeb svého mentora. Told largely in flashback of a successful film director Salvatore to his childhood years, it also tells the story of the return to his native Sicilian village for the funeral of his old friend Alfredo, the projectionist at the local "Cinema Paradiso". Cinema Paradiso získalo celosvětový úspěch a v roce 1990 bylo oceněno Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. This obtained worldwide success and won an Academy Award for Best Foreign Language Film. Film je považován za jeden z největších filmů všech dob a klasiku světové kinematografie. Credited with revitalizing Italy's film industry, Cinema Paradiso has been cited as one of the greatest films of all time, and a world cinema classic. Další významná díla Po úspěchu Cinema Paradiso natočil Tornatore řadu dalších významných filmů. V roce 1990 přišel s filmem Stanno tutti bene (Všichni se mají dobře), který vypráví příběh penzionovaného sicilského úředníka, jenž se vydává na cestu po Itálii, aby navštívil své děti. Everybody's Fine (Italian: Stanno tutti bene) is a 1990 Italian comedy-drama film directed by Giuseppe Tornatore who co-wrote the screenplay with Tonino Guerra and Massimo De Rita. Matteo Scuro, a retired Sicilian bureaucrat and opera buff, has been stood up by his five adult children during the summer vacation, all of whom live in various cities on the Italian mainland with what he believes are responsible jobs. Film získal Cenu ekumenické poroty na filmovém festivalu v Cannes 1990. It won the Prize of the Ecumenical Jury (Giuseppe Tornatore) and was nominated for Golden Palm (Giuseppe Tornatore) at the 1990 Cannes Film Festival. V roce 1994 natočil psychologický thriller Una pura formalità (Čistá formalita) s Gérardem Depardieu a Romanem Polanskim v hlavních rolích. After the success of Cinema Paradiso, Giuseppe Tornatore abandoned the sweetly sentimental in a favor of this darkly tense mind-game starring two icons of European cinema. Gérard Depardieu claims to be Onoff, a reclusive writer who is apprehended by local police after he is caught running through the woods during a torrential storm. The author is questioned as a suspect in a murder investigation by the police station's chief inspector (Roman Polanski) who is unconvinced by Onoff's semi-amnesiac state. Film představoval výrazný odklon od jeho předchozí tvorby a předznamenal vlnu filmů s překvapivými zvraty, které se staly populárními v následujících letech. V roce 1998 režíroval La leggenda del pianista sull'oceano (Legenda o pianistovi), příběh o chlapci objeveném na zaoceánském parníku v roce 1900, který vyroste v hudebního génia, aniž by kdy vstoupil na pevninu. A baby boy discovered on an ocean liner in 1900 grows into a musical prodigy, never setting foot on land. Film je známý svou vizuální krásou a emotivním příběhem. Pozdější tvorba V roce 2000 natočil Tornatore film Malèna s Monicou Bellucci v hlavní roli. Malèna is a 2000 historical romantic drama film written and directed by Giuseppe Tornatore from a story by Luciano Vincenzoni. It stars Monica Bellucci and Giuseppe Sulfaro. Film se odehrává v malém sicilském městečku během druhé světové války a sleduje příběh třináctiletého chlapce, který je posedlý krásnou vdovou Malénou. On 10 June 1940, in the small Sicilian town of Castelcutò, a teenage boy named Renato experiences three major events: Italy enters World War II; he receives a new bike; and he first sees the beautiful and sensual Malèna, who is the most desired young woman in town. Her husband is in the armed forces fighting the British in Africa, and she lives alone. Film byl nominován na Oscara za nejlepší kameru a nejlepší původní hudbu. At the 73rd Academy Awards, the film was nominated for Best Cinematography and Best Original Score. V roce 2006 režíroval La sconosciuta (Neznámá žena), za který získal ocenění Stříbrný Jiří za nejlepší režii na 29. Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě. In 2007 he won the Silver George for Best Director at the 29th Moscow International Film Festival for The Unknown Woman. Film vypráví příběh mladé ukrajinské ženy, která se vypočítavě vetře do života bohaté italské rodiny. Haunted by a horrible past, a young Ukrainian woman calculatedly insinuates herself into the life of a rich Italian family. V roce 2009 natočil autobiografický film Baarìa, který zachycuje tři generace v sicilské vesnici, kde se narodil. Baaria is Sicilian slang for Bagheria where Tornatore was born and this is an autobiographic epic of three generations in the Sicilian village where he was born. Film byl nominován na Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách. 2009 Nominee Golden Lion · Baaria V roce 2013 přišel s filmem La migliore offerta (Nejlepší nabídka), který vypráví příběh výstředního dražitele umění a jeho posedlosti mladou dědičkou. Virgil Oldman, a wealthy art auctioneer, takes the help of a young artificer, Robert, to understand and woo Claire Ibbetson, a young heiress, who hires him to auction off an antique collection. Film získal několik ocenění, včetně ceny Golden Ciak za nejlepší film a nejlepší režii. 2013 Winner Golden Ciak · Best Film (Miglior Film) The Best Offer · 2013 Winner Golden Ciak · Best Director (Migliore Regista) The Best Offer V roce 2016 natočil La corrispondenza (Korespondence), film zaměřený na vztah mezi astronomem a jeho milenkou, kteří tráví roky odděleně. Focused on the relationship between an astronomer and his lover, who spend their years apart. Spolupráce a styl Tornatore je známý svou dlouholetou spoluprací se skladatelem Enniem Morriconem, který složil hudbu pro třináct Tornatorových celovečerních filmů od roku 1988. Tornatore is also known for his long-standing association with composer Ennio Morricone, who composed music for thirteen Tornatore feature films since 1988. V roce 2021 natočil o tomto legendárním skladateli dokumentární film Ennio: The Maestro. A documentary on the legendary film composer Ennio Morricone. Tornatorovy filmy často zkoumají témata lásky, ztráty, nostalgie a síly umění překonat čas a prostor. He has directed a number of critically acclaimed films over the years, including Cinema Paradiso, Malèna, and The Legend of 1900. Tornatore's films often explore themes of love, loss, nostalgia, and the power of art to transcend time and space. Jeho díla jsou vizuálně působivá a emocionálně rezonující. Opakujícím se tématem v jeho tvorbě je způsob, jakým může systém zkorumpovat jednotlivce, přičemž jeho postavy jsou často zoufalí lidé bojující o přežití v dobách osobní a společenské nestability. Underlying much of Tornatore's work is a recurring theme of the ways the system can corrupt the individual, his characters often desperate people struggling to survive in times of personal and social instability. Giuseppe Tornatore patří mezi nejvýznamnější současné italské filmaře a jeho dílo významně přispělo k oživení italské kinematografie na mezinárodní scéně.