Rue McClanahan

Rue McClanahan, narozená jako Eddi-Rue McClanahan 21. února 1934 v Healdtonu v Oklahomě, byla americká herečka. Narodila se jako dcera Dredy Rheua-Nell (rozené Medaris), kosmetičky, a Williama Edwina "Billa" McClanahana, stavebního dodavatele. Její jméno vzniklo kombinací otcova druhého jména "Edwin" a matčina druhého jména "Rheua". Počátky kariéry Po absolvování Univerzity v Tulse, kde vystudovala drama a němčinu, zahájila McClanahan svou profesionální hereckou kariéru v roce 1957 v pensylvánském Erie Playhouse v inscenaci Inherit the Wind. Následně začala působit v off-Broadwayských produkcích v New Yorku, ale na Broadway debutovala až v roce 1969 v muzikálu Jimmy Shine po boku Dustina Hoffmana. Její filmová kariéra začala menšími rolemi v nízkorozpočtových snímcích jako The Rotten Apple (1961) a Walk the Angry Beach (1968), kde ztvárnila striptérku Sandy, která touží stát se herečkou. V roce 1970 získala pozornost rolí Caroline Johnson v televizním seriálu Another World, po němž následovalo účinkování v seriálu Where the Heart Is. Průlom v televizi Zásadní zlom v její kariéře přišel, když si jí všiml televizní producent Norman Lear, který ji obsadil do seriálu All in the Family (1971) a později do sitcomu Maude (1972-1978), kde hrála Vivian Cavender Harmon, nejlepší přítelkyni hlavní postavy ztvárněné Beou Arthur. Po skončení Maude účinkovala v krátkodobém seriálu Apple Pie, který byl však po dvou epizodách zrušen. V letech 1983-1984 ztvárnila postavu tety Fran Crowley v seriálu Mama's Family, kde se setkala s Betty White, svou budoucí kolegyní z The Golden Girls. Zlatá éra s The Golden Girls Největší slávu McClanahan získala rolí promiskuitní jižanské krásky Blanche Devereaux v sitcomu The Golden Girls (1985-1992). V tomto kultovním seriálu hrála majitelku domu, která jej sdílí se svými třemi spolubydlícími a nejlepšími přítelkyněmi: Dorothy Zbornak (Bea Arthur), Rose Nylund (Betty White) a Sophií Petrillo (Estelle Getty). Za svůj výkon v této roli získala v roce 1987 cenu Emmy za nejlepší herečku v hlavní roli v komediálním seriálu a byla nominována na tři Zlaté glóby. Po odchodu Bey Arthur ze seriálu pokračovala McClanahan v roli Blanche ve spin-offu The Golden Palace (1992-1993), který však nedosáhl popularity původního seriálu. Pozdější kariéra V 90. letech se McClanahan objevila v trilogii televizních filmů Children of the Bride, Baby of the Bride a Mother of the Bride, kde ztvárnila Margaret Becker. Na filmovém plátně se představila v komedii Out to Sea (1997) po boku Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, kde hrála bohatou dámu na výletní lodi, a v sci-fi Starship Troopers (1997), kde ztvárnila učitelku biologie. V roce 2003 se objevila v hudební komedii The Fighting Temptations s Cubou Goodingem Jr. a Beyoncé Knowles. Divadelní práce a pozdní úspěchy McClanahan se pravidelně vracela k divadelní práci. V roce 1995 účinkovala v muzikálu Nunsense a jeho pokračování Nunsense 2. V letech 2001-2002 se objevila v broadwayské inscenaci The Women s Cynthií Nixon a Jennifer Coolidge. Významným divadelním úspěchem bylo její účinkování v roli Madame Morrible v populárním muzikálu Wicked na Broadwayi v roce 2005. Její poslední hereckou rolí byla Peggy Ingram v kabelovém seriálu Sordid Lives na stanici Logo, který měl premiéru 23. července 2008. Osobní život a odkaz V roce 1997 McClanahan diagnostikovali rakovinu prsu, kterou úspěšně překonala. V roce 2007 vydala svou autobiografii My First Five Husbands... and the Ones Who Got Away, která se setkala s pozitivním ohlasem. Byla známá svou podporou práv zvířat a jako jedna z prvních celebrit podporovala organizaci People for the Ethical Treatment of Animals. V listopadu 2009 podstoupila trojitý bypass a v lednu 2010 utrpěla menší mrtvici. Rue McClanahan zemřela 3. června 2010 ve věku 76 let v nemocnici NewYork–Presbyterian Hospital na následky mozkového krvácení, čímž se Betty White stala poslední žijící hlavní představitelkou The Golden Girls.