Zdeněk Kopal, narozen 21. listopadu 1943 v Praze, je český herec, který se ve své kariéře věnoval především divadlu a v menší míře i filmu a televizi. Po maturitě vystudoval herectví na Divadelní akademii múzických umění (DAMU) v Praze, kde absolvoval v roce 1965. Během studií působil jako herecký elév v pražském Divadle Jiřího Wolkera, kde získával své první profesionální zkušenosti.
Divadelní kariéra
Po absolutoriu DAMU zahájil svou profesionální hereckou dráhu v pražském experimentálním divadélku Maringotka (1967-1968), které bylo v té době známé svým inovativním přístupem k divadelní tvorbě. Následně působil na oblastních scénách, konkrétně ve Středočeském divadle Kladno-Mladá Boleslav a později v Divadle Vítězného února v Hradci Králové. V těchto regionálních divadlech získával cenné zkušenosti a postupně si budoval svou hereckou pozici.
Filmová tvorba
Ve filmové tvorbě se Zdeněk Kopal objevoval spíše sporadicky a jeho role nepřesáhly hranici epizodních výstupů. Filmový debut absolvoval v roce 1962 jako Rudolf ve snímku Život bez kytary režiséra Jiřího Hanibal, který vypráví příběh mladých lidí pracujících v pražské továrně Tesla a řešících nečekané těhotenství. K jeho dalším filmovým rolím patří tajemník ČSM v povídkovém snímku Místo v houfu (1964), který byl součástí československé nové vlny a zabýval se tématem mládeže a jejího vztahu ke společnosti. V roce 1965 se objevil ve filmu Strakatí andělé, který přinesl tři povídky o mladých lidech hledajících své místo ve společnosti.
Významnou položkou v jeho filmografii je účast ve filmu Žert (1969) režiséra Jaromila Jireše, natočeném podle románu Milana Kundery. Tento snímek, považovaný za jeden z nejvýznamnějších filmů československé nové vlny, byl po srpnové invazi 1968 na dvacet let zakázán. V 70. a 80. letech se Kopal objevil v několika dalších filmech, například jako příslušník VB v detektivce Sázka na třináctku (1977) režiséra Dušana Kleina nebo jako Adolf ve filmu Každému jeho nebe (1981) režiséra Karla Steklého, který líčil životní osudy herečky Xeny Longenové.
Televizní tvorba
Za jeho nejvýraznější televizní roli je považována postava Hepnara v televizním kriminálním filmu Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (1985), natočeném podle literární předlohy klasika české detektivky Václava Erbena. Tento televizní film s Karlem Heřmánkem v hlavní roli kapitána Exnera vypráví o neobvyklém zmizení mladé cimbalistky Zlatavy Mertlové. Kopalova role Hepnara v tomto detektivním příběhu patří k jeho nejviditelnějším televizním výkonům.
Zdeněk Kopal patří ke generaci herců, kteří sice nezískali status hvězd první velikosti, ale svou poctivou prací v divadle i před kamerou přispěli k bohatosti české herecké školy druhé poloviny 20. století. Jeho filmografie, ačkoliv nepříliš rozsáhlá, zahrnuje několik významných děl československé kinematografie, zejména z období 60. let, které jsou dodnes ceněny filmovými historiky i diváky.