Henrietta Kohoutová, narozena 28. března 1954, česká herečka. Během své kariéry v 70. a 80. letech se objevila v několika československých filmech, kde ztvárnila především menší role.
Filmová kariéra
Henrietta Kohoutová vstoupila do světa československé kinematografie v polovině 70. let. Její filmografie zahrnuje několik snímků, kde se objevila v epizodních rolích. V roce 1976 debutovala ve filmu Bouřlivé víno režiséra Václava Vorlíčka, kde ztvárnila roli Dáši Sirotkové. Tento film, který byl prvním dílem tzv. vinné trilogie, zachycoval události ve fiktivní jihomoravské vesnici Pálavice v roce 1968 a sledoval osudy předsedy JZD a vinařského odborníka Michala Janáka (Vladimír Menšík).
Další filmové role
V následujících letech se Henrietta Kohoutová objevila v několika dalších filmech. V roce 1977 účinkovala v politicky angažovaném dramatu O moravské zemi režiséra Antonína Kachlíka, které pojednávalo o kolektivizaci moravské vesnice v 50. letech. V roce 1978 si zahrála v kriminálním filmu Pumpaři od Zlaté podkovy režiséra Otakara Fuky, který vyprávěl příběh o hospodářské kriminalitě a rozkrádání socialistického majetku na benzinové pumpě.
Další filmografie
Téhož roku se objevila také v psychologickém dramatu Já jsem Stěna smrti režiséra Jaroslava Balíka, kde hlavní roli stárnoucího pouťového kaskadéra ztvárnil Josef Kemr. Film zachycoval příběh jezdce na Stěně smrti, který sní o nových úspěších a jízdě v kulovitém globusu. Henrietta Kohoutová si zahrála i v komedii Radost až do rána (1978) režiséra Antonína Kachlíka podle stejnojmenného románu Vladimíra Párala. Tento film vyprávěl příběh dvou životních ztroskotanců - zkrachovalé vysokoškolačky Violy a primitivního tuláka životem Kazana.
V roce 1978 se také objevila v kriminálním dramatu Stíhán a podezřelý režiséra Zbyňka Brynycha, kde hlavní role ztvárnili Jiří Adamíra a Ilja Prachař. Její filmografii uzavírá role dámy v komedii V podstatě jsme normální (1981) režiséra Otakara Fuky, která byla volným pokračováním filmu Pátek není svátek a sledovala osudy rodiny Nováků, jejichž ambiciózní matka se snaží o vzestup na společenském žebříčku.
Henrietta Kohoutová byla v některých zdrojích uváděna také pod jménem Henrietta Ctiborová, což bylo její jméno po sňatku v roce 1982. Přestože její filmové role byly spíše menšího rozsahu, stala se součástí československé kinematografie 70. a 80. let 20. století.