martin-mickey-stusak
28 387 bodů •
8
„Cesty Páně jsou nevyzpytatelné,“ praví Písmo Svaté a že na tom něco bude se přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím, že ne zrovna takové, jak by si sám představoval. A o jednom takovém osudu vypráví tento snímek, který vznikl v době socialismu, což znamená, že obsahuje ono, dnes tolik proklínané, socialistické smýšlení. To však nijak neubírá na kvalitě v rámci dramaticko-psychologické filmové tvorby. Svým námětem má rozhodně co říct i dnes. Takovýchto snímků bylo natočeno hodně, a co se týče námětu, je skutečně z čeho vybírat. Ať se to někomu líbí, nebo ne, natočen je kvalitně v celém svém aspektu dané problematiky. Právě svou dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje vážnost, což znamená, že se rozhodně najedená o nic zábavného. Je to příběh, který by bez skrupulí klidně mohl nést označení „osudový příběh ze života“. Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A je to myšlenka v rámci obyčejného lidského přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť platí v každé době. A co víc, třeba se v tom někdo s podobným osudem i pozná. Máme tu příběh stárnoucího pouťového kaskadéra velmi zapáleného do své profese, který plánuje nové vybavení, aby mohl ještě působivěji předvádět své motocyklové umění. Jeho dcera však už chce s kočovnickým životem v maringotce skoncovat. Herecký koncert především pro Josefa Kemra, který po psychologické stránce pojal svoji postavu skutečně impozantně. Dnes už má snímek vlivem ukázky takovéto atrakce historickou hodnotu, neboť s něčím takovým se již mnoho let nelze setkat.
Já jsem Stěna smrti
Ja jsem stena smrti
Halálkatlan
