Mojmír Heger

Mojmír Heger (21. 9. 1928 Jahoslavice – 25. 10. 2021 Brno) byl český divadelní a filmový herec. Vyrůstal v rodině statkáře. Po maturitě na gymnáziu v Litovli vystudoval herectví na Státní konzervatoři v Praze, kde se seznámil se svou manželkou, herečkou Olgou Hegerovou (*1933). Během jednoho představení v Disku ho postihlo chrlení krve. Jednalo se o otevřenou tuberkulózu. Naštěstí se z této nemoci dostal díky své manželce i svým pedagogům, kteří zajistili do Československa dodání streptomycinu, tehdy jediného léku na tuberkulózu. Divadelní kariéra Po studiích začínal hereckou kariéru v plzeňském divadle a od roku 1951 hrál i se svou ženou v Divadle mladých v Brně. Po absolvování DAMU (1952) získal první angažmá v Krajském oblastním divadle Plzeň, odkud po třech sezonách odešel do Brna, kde po desetiletém působení v Divadle Julia Fučíka natrvalo zakotvil roku 1965 v Divadle bratří Mrštíků. Tam hrál pod vedením vynikajících režisérů – Zdeňka Kaloče, Aloise Hajdy, Alexandra Lichého, Miloše Hynšta, Stanislava Fišera či Ladislava Smočka. Mojmír Heger působil také jako umělecký vedoucí zájezdového souboru Divadla bratří Mrštíků, který v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let jezdil po různých štacích od Bílých Karpat až po Šumavu, Krkonoše a Český les a odehrál téměř čtyři stovky představení. V jeho repertoáru byly především postavy s českým patosem i českou střízlivostí, kde došlo k uplatnění jeho životadárného herectví. Druhou linií jeho repertoáru pak byly postavy komediální a komické. Významná byla jeho role Taliána z památného nastudování Poprasku na laguně, kde za Smočkova režijního vedení rozehrál působivou ekvilibristiku nekašírovaného humoru a dovedl ji přitom spojit s charakterizační koncizností. Filmová a televizní tvorba Jeho sporadická účast před kamerou se týká pouze epizodek v několika filmech. Debutoval epizodkou 3. muže ve špionážním dramatu Anděl blažené smrti (1965), poté se objevil jako Hejda v komedii Náš dědek Josef (1976), a menší epizodu měl i ve filmu Tvář za sklem (1979), dále byl pan Slepička v dramatu Požáry a spáleniště (1980). Naposled se na filmovém plátně objevil v psychologickém snímku Podzimní návrat (2001). Tento film režiséra George Agathonikiadise vypráví autobiografický příběh řeckého chlapce, který po občanské válce v Řecku našel nový domov v Československu. Obdobné role měl i na televizní obrazovce, vesměs v titulech brněnského studia Československé televize: v inscenacích (Domácí strava je domácí strava, 1978; Stopy zločinu: Alibi jako řemen, 1983; Plukovník Starbottle a krásná žalobkyně, 1984; Jak se švec Dratvička stal tchánem pana krále, 1994) i seriálech (Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Medvědi nic nevědí, 1994, Četnické humoresky, 2000). V populárním seriálu Četnické humoresky se objevil v epizodě Slepice versus Slepička. Závěr kariéry a ocenění Po sametové revoluci odešel i se svou manželkou do penze. V roce 2000 získal cenu Senior Prix. Mojmír Heger zemřel 25. října 2021 v Brně ve věku 93 let. Přestože jeho filmografie nebyla rozsáhlá, patřil k významným osobnostem brněnského divadelního života a svým charakteristickým herectvím obohatil i několik filmových a televizních projektů.