Ada Karlovský

Ada Karlovský (30. července 1885, Praha – 11. října 1946, Praha) byl český herec, zpěvák, divadelní režisér a filmový průkopník. Narodil se jako Adolf Netrefa v Praze, kde později vybudoval svou bohatou divadelní a filmovou kariéru. Divadelní začátky S hereckou profesí započal v roce 1903 u různých venkovských kočovných společností. Po několika letech putování se usadil v Praze, kde začínal hrát v Divadle Marie Zieglerové (1908–1909). Následně jako herec a režisér působil na různých pražských scénách, často operetně a zpěvoherně zaměřených. V roce 1915 narukoval do první světové války, ale brzy se vrátil zpátky k divadlu. V letech 1917–1919 měl pronajaté vinohradské Pištěkovo lidové divadlo, kde působil jako ředitel. Během své divadelní kariéry vystupoval v mnoha pražských divadlech, včetně Uranie v Holešovicích (od 1922), Divadla Vlasty Buriana (od 1925), Arény na Smíchově, divadla Rokoko, Švandova divadla na Smíchově, Lidového divadla Deklarace na Žižkově, Tylova divadla v Nuslích, Divadla v Karlíně a Vinohradské zpěvohry. Filmová kariéra Ada Karlovský se výrazně zapsal do dějin českého filmu jako jeden z jeho průkopníků. Herecky debutoval ještě za první světové války jako domácí přítel Drbaný v komedii Antonína Fencla Pražští adamité (1917). Kromě hraní těsně po vzniku Československé republiky režíroval dnes už nedochovanou komedii Ada se učí jezdit (1919) podle námětu a scénáře They Červenkové, kde hrál i titulní úlohu. Ve větších úlohách pokračoval i v němé éře 20. let ve snímcích Román boxera (jako průmyslník Simon), Marwille detektivem/Dobrodružství ve sněhu (jako detektiv Serafín Argus), Děvče z Podskalí (jako šéf obchodu), Vyznavači slunce/Poslední vlkodlak (jako hrabě Růžodolský) a Ve dvou se to lépe táhne (jako komorník). Zvukový film S příchodem zvukového filmu se Karlovský omezil už jen na epizodní role. Přesto jen v roce 1931 účinkoval v sedmi filmech: Psohlavci (jako Jiří Peč z Chodova), Aféra plukovníka Redla (jako vídeňský policejní prezident Gorup), Skalní ševci (jako veterán), Loupežník (jako velitel veteránů), Miláček pluku (jako starosta), Poslední bohém (jako hejtman) a Dobrý voják Švejk (jako důstojník). Svým "hranatým" vzezřením a zjevem se často uplatnil v rolích různých důstojníků, generálů a oficírů, často v komickém a operetním repertoáru. Organizační činnost a pozdější léta Ve 30. letech pracoval také jako tajemník Tylova divadla v Nuslích. Vystupoval také na zábavných večerech ve Velkém sále pražského paláce Lucerna. Dlouhá léta byl jednatelem Ústřední jednoty českého herectva, čímž přispěl k organizaci a rozvoji českého divadelnictví. Ojediněle vystoupil i před rozhlasovým mikrofonem. Do poválečné znárodněné kinematografie už Karlovský nezasáhl. Operetní a činoherní herec, zpěvák a režisér Ada Karlovský zemřel na rakovinu jícnu 11. října 1946 v Praze v jednu hodinu ranní ve věku šedesáti jedna let. Na jeho předčasné úmrtí reagovala v poválečných dobách i některá filmová odborná periodika. Dnes je jeho jméno řazeno mezi herecké a režisérské průkopníky české kinematografie.