Radim Cvrček

Radim Cvrček (30. listopadu 1931, Zvírotice u Sedlčan – 29. dubna 2004, Zlín), český filmový režisér, scenárista a herec, patřil mezi významné tvůrce československé kinematografie specializující se především na dětský hraný film. Vzdělání a začátky kariéry Po absolvování pedagogického gymnázia působil v roce 1951 jako učitel v českém pohraničí. Během vojenské služby se stal členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a následně v roce 1954 vstoupil do Československého státního souboru písní a tanců. V roce 1958 se přihlásil na FAMU, ale studia po roce přerušil, když odjel na Dálný východ s cirkusem, jehož představení režíroval Oldřich Lipský. Po návratu dokončil studia na FAMU v roce 1963 a poté nastoupil do Filmového studia Gottwaldov (později Zlín), kde působil po celou svou tvůrčí dráhu. Vedle Josefa Pinkavy byl druhým režisérem gottwaldovského studia, který byl jeho stálým zaměstnancem. Filmová tvorba 60. let Radim Cvrček debutoval celovečerním filmem Táňa a dva pistolníci (1967), který byl oceněn na filmových přehlídkách ve Zlíně, Moskvě a Cannes. Jeho raná tvorba zahrnovala filmy jako Žirafa v okně (1968) a Dospěláci můžou všechno (1969). Film pro děti a mládež se stal v době normalizace nekonfliktním útočištěm řady filmařů, ale Cvrček se o dětské publikum zajímal již od svého debutu, kdy natočil komedii o přátelství sovětské holčičky a dvou českých vesnických kluků. Jako původně vystudovaný učitel často své rodinné příběhy osvěžoval fantazijními prvky. Například v komedii Dospěláci můžou všechno se jedenáctiletému Míšovi ve spánku zdá, že vyrostl, přičemž zjišťuje, že dospělost není jen obdobím naprosté svobody, ale i prostředím, kde ho může potkat ledacos nepříjemného. V tomto snímku si režisér zahrál dvojroli dospělého Míši a doktora Dvořáka. Tvorba 70. a 80. let Jako režisér se Cvrček ve svých filmech snažil zachytit atmosféru světa dětí. Zabýval se i prací pro televizi a spolupodílel se na řadě televizních seriálů. V sedmdesátých letech se věnoval tvorbě televizních seriálů – Bola raz jedna záhrada (1973–1974), Léto s Katkou (1975) a Spadla z oblakov (1977–1978). Seriál Spadla z oblakov byl produkován v roce 1978 Československou televizí Bratislava ve Filmových ateliérech Gottwaldov. Skládal se ze 13 dílů, každý v délce přibližně 25 minut. Hlavní dětskou roli (Majka) ztvárnila Zuzana Pravňanská a hudbu složil Harry Macourek. Formát seriálu vyvolával dojem, že jde o rekonstrukci skutečných událostí. První epizoda začíná didaktickým způsobem: zdánlivě učený muž, který je později představen jako lékař, přímo oslovuje kameru a hovoří o světoborných událostech, které se nedávno odehrály. Významné filmy 70. a 80. let Mezi jeho známé filmy pro děti patří Nekonečná - nevystupovat (1978), Velký mogul (1979), Za humny je drak (1982), Třetí skoba pro kocoura (1983) a další. Cvrček byl specialistou na dětské snímky, v roce 1983 však příběh s dospívajícím hrdinou zkombinoval s detektivními motivy ve filmu Třetí skoba pro kocoura. Protagonistou vyprávění je patnáctiletý Ivan Kočička, zvaný Kocour, který se věnuje horolezectví. Při jedné ze svých výprav objeví v jeskyni mrtvolu, ta však záhadně zmizí. Podezření vůči zaměstnanci okresního archivu Hromadovi a hajnému Pazderovi však s Ivanem sdílí jen kamarádka Lucie. Když dojde v zámku Kotově k loupeži, pustí se chlapec do nebezpečné hry, aby své dospělé protivníky usvědčil. Představitelem Kocoura byl debutující Kamil Koula, zatímco roli Lucie ztvárnila tehdy patnáctiletá Michaela Kuklová, které tento film pootevřel cestu k úspěšné herecké kariéře. Pozdější tvorba Mezi další Cvrčkovy snímky patří pohádka Za humny je drak (1982), Strašidla z vikýře (1987) nebo film Mezi námi kluky (1981). Film Strašidla z vikýře je často srovnáván s jinými československými filmy té doby, které se zaměřovaly na nadpřirozené a pohádkové motivy. V tomto filmu malá Terezka přijíždí na prázdniny k babičce a dědovi, kteří tvoří svéráznou dvojici. Zatímco děda Malý, vesnický všeuměl, se celý život pokouší, samozřejmě marně, létat na rogalu, jeho žena vše shovívavě pozoruje a v klidu přitom pokuřuje doutníky. Prázdninová pohoda však netrvá dlouho. Místní zbohatlík a nepoctivec Napakunk chce, aby mu děda vyřezal sochu jeho dcery Pepiny v životní velikosti. Děda však odmítne. Spolupráce s herci Ve filmech Radima Cvrčka často začínali dnes ostřílení a známí herci jako Jan Šťastný (Za humny je drak, Mezi námi kluky), Maroš Kramár (Za humny je drak, Velký Mogul), Michal Suchánek (Spadla z oblakov) či Michaela Kuklová (Třetí skoba pro Kocoura). Radim Cvrček po celou dobu své kariéry zůstal věrný filmovému studiu Gottwaldov, kde setrval i po roce 1989 a návratu k původnímu jménu města na Zlín, v různých pozicích až do své smrti. Zemřel 29. dubna 2004 ve Zlíně ve věku nedožitých sedmdesáti tří let. Umělecký přínos Radim Cvrček si ke svým i jiným snímkům často psal scénáře a náměty (např. I. TŘÍDA, SLUNEČNICE, SÁZKA, TEN ČAS, ŽIRAFA V OKNĚ, PRVNÍ TŘÍDA, TŘICET PANEN A PYTHAGORAS, NEKONEČNÁ – NEVYSTUPOVAT, STRAŠIDLA Z VIKÝŘE a další). Jako režisér začínal nejprve krátkometrážními hranými snímky SÁZKA (1965), TEN ČAS (1966) a PRVNÍ TŘÍDA (1968), přičemž režijně několikrát spolupracoval se Zdeňkem Rozkopalem. V hrané celovečerní tvorbě si Radim Cvrček vedl střídavě úspěšně. Pracoval na častém střídání žánrů a snažil se do dětského žánru filmu přinést inovaci. Jeho filmy si z dětských festivalů a přehlídek odnesly několik cen. Debutoval dobrodružnou dětskou komedií TÁŇA A DVA PISTOLNÍCI (1967) a druhou půlku 60. let pro děti ještě zakončil kriminálně laděnou ŽIRAFOU V OKNĚ (1968) a komedií DOSPĚLÁCI MŮŽOU VŠECHNO (1969).