Ladislav Kulhánek

Ladislav Kulhánek, narozen 7. května 1898 ve Strakonicích, zemřel 18. dubna 1973 v Praze, byl český herec a divadelní režisér. Po studiích pracoval v letech 1917–1921 jako bankovní úředník. Herectví ho však lákalo natolik, že ho při zaměstnání soukromě studoval u ředitele a herce Stanislava Langera. V roce 1921 opustil své původní zaměstnání a začal se plně věnovat umělecké činnosti jako divadelní herec a režisér. Divadelní kariéra Během 20. a na začátku 30. let prošel Kulhánek Tylovým divadlem v Nuslích a po krátkém působení v českobudějovickém Jihočeském divadle se usadil v Praze. Zde působil mimo jiné v Divadle Vlasty Buriana v hotelu Adrie na Václavském náměstí, v Divadle Akropolis a také ve Šandově divadle na Smíchově. Významnou část své divadelní kariéry strávil v Divadle na Vinohradech (1932–1950) a až do svého odchodu do penze se umělecky realizoval v Městských divadlech pražských (1950–1963). Filmová kariéra Ladislav Kulhánek vstoupil do světa filmu ve druhé polovině 30. let. Mezi jeho první role patřilo ztvárnění důstojníka v dramatu Vzdušné torpédo 48 / Případ plukovníka Švarce (1936) režiséra Miroslava Cikána a kontrolního lékaře v Kubáskově a Vančurově dramatu Láska a lidé (1937). V předválečném a válečném období se objevil jako učitel hudby ve snímku Dvojí život (1939) Václava Kubáska, lékař v nemocnici ve Fričově Druhé směně (1940), kněz v Borského Paličově dceři (1941) a Čápově Děvčici z Beskyd (1944) a jako řídící učitel v dramatu Jarní píseň (1944) Rudolfa Hrušínského. Nejvýznamnější část Kulhánkovy filmové kariéry přišla v poválečné zestátněné kinematografii. V roce 1947 ztvárnil roli hofmistra Hynka Ptáčka z Pirkenštejna ve zcela prvním českém barevném filmu Jan Roháč z Dubé režiséra Vladimíra Borského. Jeho postava Hynka Ptáčka z Pirkenštejna byla nejrozpolcenější postavou filmu – Roháčův synovec i nucený pronásledovatel. Ve stejném roce si zahrál profesora Mikuláše ve filmu Podobizna režiséra Jiřího Slavíčka natočeném podle stejnojmenné povídky N. V. Gogola. Tento ponurý, až hororový příběh malíře Romana, který si ve vetešnictví koupí podobiznu lichváře Chazaje, se žánrově vymykal české filmové produkci druhé poloviny čtyřicátých let. Kulhánkova filmografie pokračovala rolí státního zástupce ve Fričových Čapkových povídkách (1947), revizního lékaře ve snímku Železný dědek (1948) Václava Kubáska a pana Fialy v Návratu domů (1948) Martina Friče. Ve filmu Železný dědek, který vypráví příběh strojvůdce Matyse, jenž za druhé světové války zachrání při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, si Kulhánek zahrál po boku Jaroslava Marvana, Marie Ježkové a Otomara Krejči st. Na přelomu 40. a 50. let se objevil jako německý občan v dramatu Václava Kršky Revoluční rok 1848 (1949), učitel v Kubáskových Dvou ohních (1949), vedoucí prodejny Válek v komedii Martina Friče Bylo to v máji (1950) a českobratrský myslivec Václav Svoboda v Temnu (1950) Karla Steklého. V 50. letech pokračoval ve své filmové kariéře rolí MUDr. Horáka ve Fričově životopisném filmu Tajemství krve (1953), ztvárnil Choda v dalším snímku Martina Friče Psohlavci (1955), objevil se jako muž v Krškově životopisném filmu o Bedřichu Smetanovi Z mého života (1955), jako řečník na schůzi ve Fričově snímku Nechte to na mně (1955) a jako úředník v dalších filmech. Na zbylých osm let se pak na filmovém plátně překvapivě odmlčel, což korespondovalo s jeho odchodem z divadla. Další umělecké aktivity Kromě filmu a divadla vystupoval Ladislav Kulhánek také v televizi, v rozhlase a v dabingu. V rozhlase účinkoval v pořadech jako Úsměvy mistrů, Pan Johannes, Jaro národa, Bitva o Stalingrad, Zkáza eskadry, Vítěz nad Bonapartem, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Cristobal Colón, Evženie Grandetová, Nepřítel lidu či Richard III. V dabingu se podílel na filmech jako Šťastlivec nebo Jak je důležité míti Filipa. Významnou součástí Kulhánkovy umělecké činnosti byly také překlady divadelních her ze slovenštiny a z němčiny. Mezi jeho překlady patří hry Sto starých jmen, Talisman, Uprchlík, Kariéra Jožky Pučíka, Mína z Barnhelmu, Čtvrtý nepřichází a Profesor Mamlock. Jeho překlady uváděla četná česká divadla včetně Národního divadla a byly upraveny i na rozhlasové hry. Ladislav Kulhánek zemřel 18. dubna 1973 v Praze ve věku 74 let. Za svou kariéru vytvořil desítky filmových rolí, které odrážejí jeho všestrannost a schopnost ztvárnit širokou škálu charakterů od intelektuálů přes lékaře až po historické postavy. Jeho herecký odkaz zůstává trvalou součástí české kinematografie první poloviny 20. století.