Lenka Fišerová

Lenka Vladimíra Fišerová (31. července 1944 Praha – 26. října 2007 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka, recitátorka, hlasová pedagožka a teoretička kultury mluveného projevu. Vzdělání a divadelní kariéra Narodila se v Praze do rodiny s uměleckými kořeny – její rodiče Marie Fišerová (rozená Tesařová) a Vladimír Fišera byli právníci, dědeček Karel Fišera byl akademickým malířem, ilustrátorem, sochařem a pedagogem. Divadelní fakultu Akademie múzických umění absolvovala v roce 1966. První angažmá získala v ostravském Divadle Petra Bezruče (1967–1969). Jednu sezónu (1969/1970) působila v pražském Divadle na forbíně. Po roce 1970 neměla stálé angažmá. Z Ostravy přešla do pražského Divadla Na forbíně a v Praze již zůstala. Po roce 1970 začala pracovat ve svobodném povolání, pročež hostovala v činohře pražského Národního divadla i v Městských divadlech Kolín a Kladno. Od roku 1989 se Fišerová věnovala především pedagogické činnosti na DAMU jako lektorka a konzultantka kultury mluveného projevu. Filmová kariéra Současně se začala objevovat ve filmu, zpočátku jako představitelka dívčích rolí. Nejčastěji byla obsazována v šedesátých a počátkem sedmdesátých let. Po boku J. Adamíry se nejvíce zapsala do povědomí diváků titulní rolí v televizním filmu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1965, režie A. Moskalyk). Byl natočen na námět stejnojmenné novely A. Lustiga a oceněn mezinárodní kritikou na festivalu Prix Italia a hlavní cenou na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu. V tomto působivém dramatu ztvárnila krásnou Kateřinu, které hrozí smrt v koncentračním táboře a náhodou se dostane do skupiny bohatých Židů, kde jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont. Mezi další významné filmy, ve kterých Lenka Fišerová účinkovala, patří kriminální drama Smrt za oponou (1966) režiséra Antonína Kachlíka. Jde o adaptaci románu Pavla Hejcmana Anděl hraje na violu, která nabídla divákům atraktivní divadelní prostředí, v němž tým kriminalistů vyšetřuje vraždu primabaleríny Havlové. Kapitán Chrástek (Miroslav Horníček) se posléze dostává na stopu mezinárodního drogového gangu, který pašuje heroin z Francie do Itálie přes Československo. Lenka Fišerová zde ztvárnila roli tanečnice Jany Pilátové. V roce 1968 si zahrála v komedii Objížďka režiséra Josefa Macha. Film nabízí satirický pohled na život obyvatel malebného městečka Květoliby pod Lípou. Oprava nedaleké dálnice způsobí, že městečkem dočasně vede objížďka. Projíždějící auta ruší místní obyvatele a ohrožují staletou lípu, změny ovšem všichni nepřijímají s odporem. V místní hospodě stoupne tržba a „cestovní ruch" způsobí i to, že místní ženy začnou víc dbát na svůj zevnějšek. Možnost seznámení totiž prudce vzrostla… Lenka Fišerová zde ztvárnila roli Cilky Čeplové, dcery listonošky. Její filmografie zahrnuje také role ve filmech Pralinka, Slávkova dívka (1963), roli ošetřovatelky (1963), Jitky (1964), sekretářky na VB (1971), žebračky s dcerkou (1973), vedoucí druhého oddílu Věry (1973) a staniční sestry Karly (1977). Další umělecké aktivity Fišerová spolupracovala s rozhlasem i s pražskou poetickou vinárnou Viola. Zemřela ve věku 63 let. Herečka Lenka Vladimíra Fišerová kromě svého původního povolání pracovala také jako porotkyně v recitačních soutěžích Šrámkova Sobotka a Wolkerův Prostějov. Fišerová, která spolupracovala s rozhlasem i s pražskou poetickou vinárnou Viola, zemřela ve věku 63 let. Lenka Fišerová patří mezi ty české herečky, které se zapsaly do historie české kinematografie především díky svým výrazným rolím v 60. letech. Její ztvárnění Kateřiny Horovitzové zůstává jedním z nejpůsobivějších výkonů v českém televizním filmu, který získal i mezinárodní uznání.