Jiří Hanibal

Jiří Hanibal, narozen 18. února 1929 v Táboře, zemřel 22. srpna 2024 v Praze, byl významný český režisér, scenárista a spisovatel. Po studiu na reálném gymnáziu v rodném Táboře absolvoval v letech 1948–1953 obor režie na pražské FAMU, kde následně působil až do roku 1959 jako odborný asistent. Počátky filmové kariéry V 50. letech Hanibal začínal jako asistent režie a pomocný režisér u významných českých filmařů, mezi které patřili Martin Frič (film Dařbuján a Pandrhola), Vojtěch Jasný (Není stále zamračeno, Touha), Karel Kachyňa (Dnes večer všechno skončí) a Zbyněk Brynych. Jeho prvním samostatnějším režijním počinem byl film Všude žijí lidé (1959) se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli, k němuž sám napsal i námět. Za tento snímek získal v roce 1961 Cenu Mezinárodní federace filmového tisku FIPRESCI na festivalu v San Sebastianu. Vrcholné tvůrčí období Od roku 1960 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, kde do roku 1989 natočil 25 celovečerních filmů. Mezinárodní úspěch získal zejména jeho poetický snímek Dědeček, Kylián a já (1967), který byl promítán na festivalech v Benátkách a Cannes. Za tento film obdržel několik prestižních ocenění, včetně Zlatého lva a Stříbrné Minervy v Benátkách, Ceny poroty mladých a Plakety Svazu španělských filmových spisovatelů za nejlepší scénář na festivalu dětského filmu v Gijonu. Film vypráví příběh pětiletého chlapce, jehož rodiče odjíždějí služebně do Londýna, a on uteče od sousedky, aby mohl být se svým dědečkem, bývalým převozníkem. Filmy pro děti a mládež Jiří Hanibal se specializoval především na filmy pro děti a mládež. K jeho významným dílům v tomto žánru patří Kapr (1964, povídka z filmu Povídky o dětech), za který získal Cenu za nejlepší film pro děti v Cannes v roce 1965, Škola hříšníků (1965), Malé letní blues (1967), Červená kůlna (1968), Údolí krásných žab (1973), Velké trápení (1974), Leť, ptáku, leť! (1978), Neohlížej se, jde za námi kůň (1979) a Levé křídlo (1982). Tyto filmy se vyznačují citlivým přístupem k dětským hrdinům, jejich problémům, vztahům a dospívání. Snímek Leť, ptáku, leť! vznikl u příležitosti 30. výročí Pionýrské organizace a vypráví o letním cyklistickém výletu pionýrů pod vedením zpočátku neoblíbeného učitele. Další filmová tvorba Kromě filmů pro děti a mládež natočil Hanibal i další celovečerní snímky jako Život bez kytary (1962), Hvězda (1969), Dvě věci pro život (1972), Dobrý den, město (1976), Podivný výlet (1977), Čas pracuje pro vraha (1979), Víkend bez rodičů (1981), Láska s vůní pryskyřice (1983) a Útěk s Cézarem (1989). Pro televizi vytvořil krátký hraný film Smutný půvab (1963) a hudební dokumenty Z mého života a Křečovice Josefa Suka (oba 1971). Napsal také scénář k televiznímu filmu Dívka a kouzelník (2009, režie Juraj Herz). Literární činnost Po odchodu z filmového studia Barrandov v roce 1991 se Jiří Hanibal intenzivně věnoval literatuře, ačkoliv svou literární dráhu zahájil již v roce 1975 novelou Když pláče les o pozdní lásce starého dřevorubce. Celkem napsal více než 20 románů, jak historických (Úděl královský, Král a císař, Velmož tří králů, Dlouhá noc nad městem), tak zaměřených na nedávnou minulost a současnost (Život samá serpentina, Konec časů medových, Blýskání na lepší časy, S pečetí viny, Alej smrti). V knize Čáry života se věnoval tématu ženské homosexuality, respektive bisexuality, což dokládá jeho schopnost jít s dobou i v pozdějším věku.