Vladimír Slavínský

Vladimír Slavínský, český režisér, scenárista a herec, se narodil 26. září 1890 v Dolních Štěpanicích u Jilemnice. Jeho rodné jméno bylo Otakar Vladimír Pitrman. Od mládí jej přitahovalo umění, zejména poezie a divadlo. V sedmnácti letech opustil domov a připojil se ke kočovné herecké společnosti, kde si vytvořil umělecký pseudonym Vladimír Slavínský. Aby se uživil, vyučil se typografem a pracoval v tiskárně jako sazeč, přičemž nadále působil v různých divadelních souborech.

Začátky filmové kariéry

Slavínského cesta k filmu začala v roce 1912, kdy napsal své první dva filmové scénáře. Po první světové válce, v roce 1919, spoluzaložil s Aloisem Jalovcem filmovou společnost POJAFILM (zkratka jmen Pitrman Otakar Jalovec Alois). Jejich prvním společným filmem byla "Divoká Maryna". V počátcích své kariéry se Slavínský věnoval nejen režii a scenáristice, ale také herectví, zejména v éře němého filmu.

Úspěchy ve 30. letech

Ve 30. letech 20. století se Vladimír Slavínský stal jedním z nejplodnějších a nejúspěšnějších českých filmových režisérů. Specializoval se na levné situační komedie a sentimentální melodramata, která byla u diváků velmi oblíbená. Mezi jeho nejvýznamnější snímky z tohoto období patří "Okénko", "Madla z cihelny" a "Její lékař", všechny natočené podle námětů Olgy Scheinpflugové a s Hugem Haasem v hlavní roli.

Tvorba během druhé světové války

Během druhé světové války pokračoval Slavínský v natáčení filmů, často s vlasteneckou tematikou. V roce 1941 režíroval film "Advokát chudých", který byl dobře přijat kritikou i diváky. Dalšími významnými snímky z válečného období jsou "Nebe a dudy" (1941) a "Ryba na suchu" (1942), oba s Vlastou Burianem v hlavní roli.

Poválečná tvorba a ústup ze slávy

Po skončení války zájem o Slavínského tvorbu postupně upadal. Přesto natočil několik filmů, například "Právě začínáme" (1946) a "Poslední mohykán" (1947). Jeho posledním režijním počinem byl film "DS-70 nevyjíždí" z roku 1951, který byl dokončen a uveden do kin až po jeho smrti.

Osobní život a odkaz

Vladimír Slavínský byl známý svou pracovitostí a vytrvalostí. I přes několik finančních neúspěchů během své kariéry natočil celkem 58 filmů a stal se jednou z průkopnických osobností české kinematografie. Zemřel 16. srpna 1949 v Praze ve věku 58 let a je pohřben na Šáreckém hřbitově. Jeho filmy, ačkoli často kritizované pro svou jednoduchost a sentimentalitu, si získaly srdce mnoha diváků a dodnes jsou součástí zlatého fondu české filmové tvorby.