Vladimír Bičík (15. 3. 1926, Praha – 10. 9. 1988, Praha) byl český herec, který se specializoval především na epizodní role. Po maturitě vystudoval herectví na DAMU v Praze, kde absolvoval v roce 1950. Jeho divadelní kariéra začala v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové, kde působil jednu sezónu (1950-1951). Po absolvování základní vojenské služby nastoupil v roce 1953 do pražského Divadla na Vinohradech (tehdejší Ústřední divadlo československé armády), kde setrval až do své smrti v roce 1988.
Filmovou kariéru zahájil Vladimír Bičík v roce 1953, kdy debutoval jako praporčík Černý ve filmu Expres z Norimberka. Během své herecké dráhy se objevoval především v epizodních rolích, nejčastěji ztvárňoval příslušníky ozbrojených složek. K jeho významnějším filmovým rolím patřil nadporučík Blažek ve válečném snímku Tanková brigáda (1955), který mapoval osudy tankové posádky na nejtěžším úseku bojové cesty První československé samostatné brigády. V roce 1961 si zahrál postavu Jíry Kobra v televizní pohádce Drobínek, adaptaci pohádky J. Š. Kubína o mladém ševci, který hledá štěstí a sebedůvěru.
Mezi další zapamatovatelné role Vladimíra Bičíka patřil kapitán Sklenička v dramatu Sedm zabitých (1965), kde se objevil po boku Stanislavy Bartošové a Radoslava Brzobohatého. V roce 1971 ztvárnil podporučíka Urbana v normalizačním dramatu Člověk není sám, které se odehrávalo v padesátých letech a bylo typickou ukázkou rané normalizační produkce. K jeho pozdějším rolím patřila postava Lišky v komedii Křtiny (1981), kde se objevil vedle Miloše Kopeckého, Jiřiny Jiráskové a Dagmar Havlové. Film režírovaný Zdeňkem Podskalským podle scénáře Jaroslava Dietla vyprávěl příběh o tom, co se stane, když se vymyšlené křtiny musí za každou cenu uskutečnit.
Vedle filmové tvorby se Vladimír Bičík objevil v celé řadě televizních inscenací a seriálů. Přestože nikdy nepřekročil rámec epizodních rolí, díky svému charakteristickému hereckému projevu se stal rozpoznatelnou tváří československé kinematografie 50. až 80. let. Kromě herectví byl známý také jako schopný karikaturista. Jeho profesní život byl pevně spjat s Divadlem na Vinohradech, kde působil nepřetržitě 35 let až do své smrti v roce 1988.