Harry Andrews

Harry Andrews se narodil 10. listopadu 1911 v Tonbridge v hrabství Kent jako Henry Stewart Fleetwood Andrews a stal se jedním z nejrespektovanějších britských charakterních herců své generace. Byl známý především svými filmovými portréty tvrdých vojenských důstojníků a během své kariéry se objevil ve více než 80 filmech . Divadelní začátky a shakespearovská kariéra Andrews zahájil svou hereckou kariéru v září 1933 na Liverpool Playhouse, kde hrál Johna v představení The Long Christmas Dinner . Svůj londýnský debut absolvoval v březnu 1935 v St James's Theatre v roli Johna v představení Worse Things Happen at Sea . V říjnu 1936 se poprvé představil v New Yorku jako Horatio v Hamletovi na Empire Theatre . Od září 1937 do dubna 1938 pracoval s divadelní společností Johna Gielguda v Queen's Theatre, kde vystupoval v představeních jako Richard II, The School for Scandal a The Merchant of Venice . Válečná služba a návrat k divadlu Andrews sloužil během druhé světové války u Royal Artillery . V prosinci 1945, měsíc po návratu z vojenské služby, se připojil ke společnosti Old Vic v New Theatre, kde převzal role po Georgi Curzonovi . Společnost s ním v létě 1946 cestovala do New Yorku a po návratu do Británie v září 1946 pokračoval s Old Vic až do konce sezóny 1948-1949 . V roce 1949 se připojil ke společnosti Shakespeare Memorial Theatre ve Stratford-upon-Avon, kde hrál shakespearovské role jako Macduff, Don Pedro a kardinál Wolsey . Filmový debut a raná díla Andrews debutoval ve filmu v roce 1953 snímkem The Red Beret . Své první dva filmové výstupy absolvoval po boku Alana Ladda ve filmech The Red Beret (1953) a The Black Knight (1954) . Následně se objevil v několika historických a dobrodružných filmech, včetně Alexander the Great a Moby Dick (oba 1956), Ice Cold in Alex (1958), Solomon and Sheba (1959) a 633 Squadron (1964) . Vrchol kariéry v 60. letech Jednou z jeho nejslavnějších rolí byla postava seržanta majora Toma Pugha po boku Johna Millse v klasickém dobrodružném filmu Ice Cold in Alex (1958) režiséra J. Lee Thompsona . Jeho výkon jako regimental sergeant major Wilson ve filmu The Hill (1965) mu vynesl National Board of Review Award pro nejlepšího herce ve vedlejší roli a nominaci na BAFTA Award pro nejlepšího britského herce v roce 1966 . Film The Hill natočil po boku Seana Conneryho a sdílel scény také s Charltonem Hestonem ve filmech 55 Days at Peking (1963) a The Hill (1965) . Rozšíření repertoáru V 60. a 70. letech začal Andrews častěji vystupovat v dramatech a komediích. Získal cenu National Board of Review pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za svůj výkon v The Agony and the Ecstasy (1965) jako Donato Bramante . Ve stejném roce se vrátil ke kostýmním rolím, když hrál velkého renesančního architekta Donata Bramanta proti Charlton Hestonovi jako rivalovi Michelangelovi . Brilantně hrál proti typu jako okázalý homosexuál v černé komedii Joea Ortona Entertaining Mr. Sloane (1970) . Pozdější kariéra a významné role Andrews pokračoval ve vojenských rolích, včetně kapitána Grahama v A Touch of Larceny (1959), 3. hraběte z Lucanu v The Charge of the Light Brigade (1968), plukovníka Thompsona v Too Late the Hero (1970) a velkého vévody Nicholase, velitele ruské armády, v Nicholas and Alexandra (1971) . Hrál jednoho z kryptonských starších během odsouzení tří záporáků ve filmu Superman (1978) . Objevil se také ve filmové adaptaci Wuthering Heights z roku 1970, filmové verzi muzikálu Man of La Mancha . Harry Andrews zemřel ve věku 77 let dne 6. března 1989 ve svém domě v Salehurst . V roce 1966 byl vyznamenán Řádem britského impéria (CBE) . Více než 30 let žil se svým partnerem, hercem Basilem Hoskinsem, který ho přežil až do roku 2005 a vedle něhož je Andrews pohřben na hřbitově St Mary the Virgin v Salehurst, East Sussex .